USA v 19. století

USA v 19. století

(občanská válka)

územní expanze USA

– zisk Luisiany (Francie), Floridy (Španělsko), Texasu, Aljašky (Rusko)

příliv přistěhovalců na Západ – volná půda, zakládají rodinné farmy – obilnářská a dobytkářská oblast

– výstavba železnice, rozmach průmyslu

– v Kalifornii objeveno zlato – zlatá horečka

– konflikty s domorodými indiány – násilím vytlačování do vymezených teritorií – rezervace

1823 – Monroeova doktrína – politický program vzájemného nevměšování se do záležitostí („Amerika Američanům“) – opuštěno v první a druhé světové válce

vliv na ostatní části kontinentu: 1810 válka za nezávislost v Latinské Americe – svržení španělského a portugalského koloniálního panství

rozdíly mezi Severem a Jihem

– dlouhodobý nerovnoměrný vývoj

– Sever

– průmysl, továrny

– větší populace, kvalifikovaná pracovní síla (práce otroků nepřínosná)

– Jih

– zaostalý

– hospodářství založeno na zemědělství – plantáže à práce černých otroků

– (1807 zrušen obchod s otroky)

– plantážníci ovládali politický život Jihu – záměrně neumožňovali vzdělání otrokům

rozpory

– v celní politice (Sever – pro ochranu; Jih – nízká cla)

– především v otázce otroků (v pozadí ale také mocenský zápas o převahu v celé Unii)

– zformovali se dvě politické strany

– Demokratická – zájmy jižanských plantážníků, obhajoba otroctví

– Republikánská – zájmy průmyslníků na Severu, proti otroctví

vyvrcholení střetu 1860 – prezidentem zvolen republikán Abraham Lincoln – zastánce svobod, odpůrce otroctví

– reakcí bylo odtržení Jihu a vytvoření Konfederace

občanská válka (1861-1865)

– útok jižanských jednotek na federální pevnost à vyvolal ofenzívu na straně Unie

– oficiálně boj za udržení celistvosti Unie

– blokáda jižanských přístavů

– zpočátku výhoda Konfederace – (obranná válka, více zkušených vojevůdců), ale Unie měla ekonomickou a početní převahu

– armáda Konfederace – generál Lee × armáda Unie – generál Grant

roku 1863 – obrat

– 1863 – Lincoln vydává Předběžné vyhlášení – všichni otroci na území Unie prohlášeni svobodnými občany (+ Homestaed Act – zákon o bezplatném přídělu půdy kolonistům na Západě)

– vznik prvních oddílů černošských dobrovolníků

– prohlášení zároveň vyloučilo podporu Konfederace Francií, Španělskem a Británií – (znamenalo by že podporují otroctví)

bitva u Gettysburgu – generál Lee donucen k ústupu

1865 – po bitvě u Appomatoxu

– kapitulace Jihu (Grant: „Válka skončila. Rebelové se opět stávají našimi krajany“)

– pět dní poté zastřelen prezident Lincoln v divadle jižanským fanatikem

výsledky války

– rozhodující vliv Severu (průmyslníci a finančníci)

– otroci svobodní, ale nezbaveni sociálního a rasového útisku à pracovali jako námezdní dělníci

– odpor plantážníků (protičernošská hnutí – Ku Klux Klan)
 
období rekonstrukce (1865 – 1877)

– zavražděním Lincolna (zastánce smířlivého přístupu) – se rekonstrukce ujal Andrew Johnson

– vojenská okupace Jihu (hrozba nové občanské války)

– snaha vyrovnat rozdíly, industrializovat Jih

přesto po válce hospodářská prosperita:

– USA předstihly Británii a Německo

– tržní vztahy mezi Severem a Jihem

– hodně pracovních příležitostí, levná půda

– příliv přistěhovalců vrcholí na konci 19.století à růst velkoměst

sociální otázka

– pracovní podmínky i životní úroveň dělníků byla lepší než v Evropě

– neprosadilo se silné a jednotné dělnické hnutí à první odborovou centrálou až 1881 – Americká federace práce

hnutí progresivistů (od 1900)

– Theodor Roosevelt – dozor nad průmyslovým podnikáním, omezení moci monopolů, sociální reformy

boj černých Američanů za politická práva

– 1868 – občanská

– 1870 – volební

– přesto nadále diskriminace

zahraniční politika

– vliv v Latinské Americe, Tichém oceánu, Karibské oblasti

– výstavba kanálu v Panamské šíji