Úvod do studia dějepisu

Úvod do studia dějepisu

(pomocné vědy historické, teorie stvoření člověka)

historie = souhrn dějů, které se staly v určitém sledu; vývoj lidské společnosti

historická věda (dějepis) = společenská věda

– seznamuje s historií lidstva

– dějiny mají svůj vnitřní řád, vnitřní logiku

– vývoj způsobu života lidí, proměny mezilidských vztahů, vývoj kultury, lidského poznání, vědy, filosofie…

– odhaluje souvislosti společenské, sociální, ekonomické, politické, kulturní
historiografie = dějepisectví – všeobecný popis dějin

členění historie:

– geograficky – univerzální (světové), regionální (národní, měst)

– věcně – dějiny umění, hudby,…

– časově – pravěk, starověk,středověk,novověk

historické metody zkoumání:

– heuristika – shromažďování historických pramenů a literatury

– kritika pramenů

– interpretace – analýza

– syntéza – shrnutí

historické prameny

– zdroje informací o minulosti

– každá epocha zanechala charakteristické druhy pramenů (pravěk-hmotné, moderní doba-audiovizuální)

– hmotné – kosterní pozůstatky, produkty lidské činnosti (nástroje, zbraně, umělecké předměty)

– obrazové – mapy, atlasy, kresby, fotografie

– tradiční – vyprávěné (mýty, písně, pověsti)

– písemné

– úřední (matriky, smlouvy, zákoníky, záznamy o daních)

– soukromé (deníky, dopisy)

– kroniky (není zapsán každý rok), anály (psány v klášterech, zaznamenán každý rok)

– noviny, letáky
zvukové, audiovizuální – filmy, CD, magnetofonové záznamy

význam studia minulosti

– poznání vývoje společnosti

– poučení pro přítomnost, porozumění současnosti – „vyvarování se chyb“

– pohled na svět v souvislostech, odhalování příčin změn

– historické vědomí má vliv na citové pouto k vlasti, národu

pomocné vědy historické

– soubor vědních disciplín, které pomáhají historikovi v jeho historickokritické práci

– paleografie - vývoj a druhy písma

– diplomatika - úřední písemnosti, listiny

– chronologie - způsoby měření času

– heraldika - erby, znaky (glazonování-popis erbů)

– numismatika - peníze, mince, ražba

– sfragistika (=sigilistika) – pečetě

– genealogie - rodokmeny

– demografie – záznamy o obyvatelstvu

– epigrafika – nápisy (na hrobech, zvonech, stavbách)

– statistika - změny ve společnosti, vše co souvisí s obyvatelstvem,místy,číselné záznamy

– metrologie - měření míry a váhy

– filigranologie - průsvitky v papíru (výrobní značky papíru à stáří)

– faleristika - řády a vyznamenání

– kodikologie - knihovny (klášterní – skriptoria), knihy, písmo, druhy psacích potřeb

– kampanologie – zvony a jejich výzdoba

– vexikologie – prapory

Teorie stvoření člověka a světa

Teorie stvoření – většina mytologií přisuzuje prvotní stvoření jedinému bohu – tvůrci.

– v monoteistických náboženstvích je jedině Bůh zodpovědný za celý vesmír, který stvořil podle své vůle

– (křesťanství, židé, islám)

– Bible – Genesis, svět stvořen před 6000 lety, Bůh – stvořen za 6 dní, první lidé Adam a Eva- vyhnání z ráje = symbol údělu člověka na zemi

– v polyteistických náboženstvích Bůh stvořil jen to hlavní – Zemi, nebeskou klenbu, lidi, zvířata – poté jiní bohové vylepšovali jeho práci – rostliny, řídili střídání ročních období, atd.

– na počátku často Chaos, prapůvodní oceán

– člověk stvořen z hlíny, písku, dřeva – za rozdíly mezi lidmi může lenivost bohů

– starověké mýty – Řecko, Řím; Skandinávie, Egypt

Teorie vývojová

– anglický badatel Charles Darwin navázal na systém živočišných druhů švédského přírodovědce Carla Linného; napsal O vzniku druhů přírodním výběrem a O původu člověka