Poměry za vlády Jagellonců

Poměry za vlády Jagellonců

vláda Jiřího z Poděbrad

– boj o zachování husitského odkazu, kališníci x katolíkům (na jejich straně uherský král Matyáš Korvín, touha ovládnout středoevropský prostor) – střídavé úspěchy – dvojvládí (Matyáš se nechal prohlásit českým panovníkem –uznáno na Moravě, Slezsku, Lužici)

– Jiřímu tak zůstává pouze faktická moc v kališnických oblastech

– před svou smrtí (1471) uzavřel dohodu s polským králem Kazimírem – nabídl trůn jeho synovi Vladislavovi

Vladislav II. Jagellonský

– slabý a nerozhodný krále (Král Bene – král Dobře)

– nadále trvá dvojvládí s Matyášem Korvínem (stále uznáván katolíky) – vleklé boje ukončeny olomouckými dohodami – vláda rozdělena (Matyáš si nechává Moravu, Lužici, Slezsko)

– pokud by Vladislav zemřel dříve, připadne vše Matyášovi, pokud zemře dřív Matyáš – povinnost zaplatit jeho nástupcům 400000 zlatých

– Matyáš umírá bez legitimních mužských potomků – Vladislav se ujal vlády na celém území Koruny české, navíc získal uherský trůn (spojení česko-uherské zůstalo až do r.1918)

– podpora katolické církve (chtěl svou zem zbavit nálepky kacířská) – napětí mezi kališníky a katolíky

– 1485 českými katolickými stavy uznána v Kutné Hoře kompaktáta – uzavření náboženského smíru – české země oblastí náboženské snášenlivosti – ukončení období politicko-náboženských zápasů

během 15. a 16. století se zformovali a vyhranily jednotlivé stavy

– panský stav (vyšší šlechta), rytířský stav (nižší šlechta), městský stav – dělili se o politickou moc

– duchovenstvo nemělo zastoupení v zemském sněmu

správa země

– zemský sněm – nutnost vzájemné dohody, práva: tvorba zákonů, povolování daní, vojenských tažení

– zemský soud

– nejvyšší zemští úředníci: nejvyšší kancléř (zástupce panovníka), nejvyšší kancléř, podkomoří

– na Moravě – z titulu markrabě moravský

soupeření šlechty a měst

– příčiny rozporů – přesvědčení vyšší šlechty, že má na vedení státu větší nárok; neutěšené hospodářské poměry po dlouhodobých válkách (snížení poddaných vlivem hladomorů atd., šlechta začíná hospodářsky podnikat, čímž narušuje výsadní postavení měst – šlo hlavně o pivovarnictví)

– – kompromis 1517 – Svatováclavská smlouva – (města se vzdala některých středověkých privilegií, za to jim byla definitivně přiznána účast na zemském sněmu)

zahraniční politika – zápas Jagellonců s Habsburky o převahu v Evropě

Ludvík Jagellonský (1516-1526)

– další pokles panovnické autority v Čechách

– vzrůst moci stavů a vlivných šlechtických skupin, vzájemné boje

rozvoj hornictví

– v 16.století úpadek dolů v Kutné hoře

– těžba stříbra v Jáchymově

– ražba nové mince – tolary

hosp. podnikání šlechty (rybníkářství, výnosné pivovarnictví, vinařství, zakládání hutí, cihelen, skláren, pil)
ve městech – cechovní výroba, dva úspěšné obory (plátenictví, soukenictví)
zhoršování útisků poddaných – nepokoje a vzpoury (povstání havířů v Kutné hoře (1496))

1526 – vpád Turků do Uher (Süleyman) – bitva u Moháče – vítězství Turků, král při útěku zahynul – vymření Jagellonců po meči

českým králem zvolen Ferdinand I.Habsburský (manžel Anny –sestry Ludvíka)

– brzy také získal uherskou korunu

– vznik soustátí – habsburská monarchie

Kultura 15. a 16. století

– husitské bouře přerušily vývoj umění (zničeno mnoho katolických památek)

– za vlády Jagellonců došlo k rozkvětu pozdně gotického umění – tzv.vladislavská gotika

– přicházejí i první podněty renesančního slohu

– stavitel Matěj Rejsek – Prašná brána v Praze, dostavba sv.Barbory v Kutné Hoře

– Benedikt Ried – Vladislavský sál už s obdélníkovými renesančními okny

– z malířů – Mistr litoměřického oltáře

– bohatá Kutná Hora – umělecké soupeření s Prahou – nejbohatší cech mincířů a pregéřů si nechává vymalovat kapli v chrámu sv.Barbory, umělecky nejcennější výzdoba ve Smíškovské kapli

– latinští humanisté: Jan z Rabštejna, Bohuslav Hasištejnský

– čeští humanisté: Viktor Kornel z Všehrd, Hynek z Poděbrad, cestopisy

– kronika – Václav Hájek z Libočan – Kronika česká

– Jan Blahoslav (biskup Jednoty bratrské) – Bible Kralická