Vytvoření středoevropské habsburské monarchie

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Nelly
Typ práce: Referát
Dátum: 16.07.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 570 slov
Počet zobrazení: 3 015
Tlačení: 428
Uložení: 396
Praktické!
(1526 - nástup Habsburků na český trůn, hospodářské a politické poměry v 16.století)
 
- po smrti Ludvíka Jagellonského 1526 v bitvě u Moháče (po vpádu Turků do Uher)
- českými stavy králem zvolen Ferdinand I.Habsburský (manžel Anny – sestry Ludvíka)
-  musel stavům slíbit, že bude sídlit v Praze, že neporuší stavovská práva, zaplatí královské dluhy, uzná náboženskou svobodu a že nástupce bude korunován až po jeho smrti
-  brzy také získal uherskou korunu - vznik soustátí – české země, rakousko, uhry - habsburská monarchie (na 400 let do roku 1918 určovala vývoj ve střední Evropě) - mnohonárodnostní říše – rozdílnost politická, hospodářská, kulturní
 
příčiny vzniku habsburské říše:
-  touha Habsburků ovládnout Evropu
-  celková podpora protireformačních sil - snaha o uchování starých pořádků

Habsburkové reprezentovali katolický a protireformační tábor
-  potřeba silného státu proti tureckým vpádům
 
postavení Českého státu v monarchii
-  nejbohatší habsburská država, ale zhoršení postavení země ve srovnání se západní Evropu (vykořisťování), měl blíž k velké politice než za Jagellonců
-  úředním jazykem v říši byla němčina - germanizace
-  hospodářství – izolace od centra vývoje, rozvoj hornictví a hutnictví (stříbro - jáchymovský tolar), převaha cechovní malovýroby, hospodaření šlechty
 
Ferdinand I.

-  obratný politik, rozhodný, neústupný; mladší bratr španělského krále a římského císaře Karla V.
-  usiloval o posílení centrální královské moci a oslabení vlivu stavů
-  to se nelíbilo stavům a tak se vytváří tzv. stavovská opozice, v níž se sdružují stavy i města
-  hlavní spory se vedly o výši daní (peníze na války), o náboženské otázky (převaha nekatolíků v Čechách – odpor k rekatolizaci)
-  Ferdinand podporoval katolickou církev proti novým reformačním církvím (luteráni, jednota bratrská)
-  součástí protireformačních snah bylo povolání jezuitů do Prahy a obsazení pražského arcibiskupství katolíkem (od husitských válek zůstávalo neobsazeno)
 
1.protihabsburské povstání českých stavů (1547)
-  střet dvou různých principů vlády – panovnický a stavovský
-  nespokojenost a protesty české šlechty proti stálému odčerpávání finančních zdrojů ze země ve prospěch cizích záležitostí
-  podnětem šmalkaldská válka (protestantská knížata v Říši) – porušení zemských zákonů (vojenské tažení bez souhlasu stavů)
-  odboj stavů snadno potlačen (důvody: nejasný program a cíle, nejednotný postup)
-  nejhůře byla postižena královská města (více než šlechta, ačkoli si povstání vymyslela především ona): omezena samospráva, přidělen byl dohled královských úředníků, finanční pokuty, zbavení privilegií
 
1555 museli Habsburkové uzavřít augšpurský mír s protestanty v Říši, který byl pro ně velkou prohrou
-  prosazena zásada „cuius regio, eius religio“ ( = čí země, toho náboženství)
-  pro české království to neplatilo, ale posílilo to odboj - protože Ferdinand potřeboval pomoc stavů při vleklé válce s Turky, vymohl dokonce pro Čechy a Moravu povolení od papeže přijímání pod obojí, čímž také chtěl zmírnit vliv mnohem agresivnějšího protestantismu z Německa
-  do své smrti už nepodnikl žádný pokus o upevnění panovnické moci
- 1556 abdikoval Karel V. na říšský trůn - nastoupil Ferdinand - rozdělil vládu v dědičných rakouských zemích mezi své tři syny
 
Maxmilián II.
-  nejstarší Ferdinandův syn (1562-1576)
-  přijat a korunován v českých zemích (jako Maxmilián I) a v Uhrách a v r. 1564 se stal i císařem Říše
-  přes svůj původ nakloněn nekatolickým vyznáním, zejména luteránství – ochota ustupovat
-  schválil ústně (ne písemně) náboženský program nekatolických českých stavů – Česká konfese (1575) – vyznání víry společné pro nekatolická náboženství (luteráni, novoutrakvisté, čeští bratři)
-  získal sympatie většiny nekatolíků, přestože to byly jen sliby bez skutků – pro náboženskou snášenlivost nic konkrétního neudělal (nedostatek odvahy, oddanost dynastickým zájmům Habsburků)
-  písemné schválení České konfese dosáhly stavy až v roce 1609 majestátem císaře a krále Rudolfa II.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Kľúčové slová

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#uhry #stavovské povstání 1547


Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.035