Renesance a humanismus v Evropě a u nás

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Dievča Nelly
Typ práce: Referát
Dátum: 16.07.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 051 slov
Počet zobrazení: 5 426
Tlačení: 435
Uložení: 447
Praktické!

-  znovuzrození či obrození, návrat k antice po předcházejícím „úpadkovém“ období gotickém
-  jedna z nejvýznamnějších epoch společenského a duchovního vývoje evropských zemí - kulturní, ekonomický a politický vzestup v 14. – 16. stol.
-  reakce na přírodní a astronomické objevy, zámořské cesty a objevování nových zemí, rozvoj věd o člověku, poznání, vzestup úrovně vzdělanosti
-  počátky na rozhraní 13. a 14. století v Itálii a odtud se šíří do dalších zemí Evropy
-  obrat k člověku - usiloval o všestranný rozvoj člověka; touha po pravdivém poznání člověka a pozemského života
-  proti naprosté duchovní nadvládě katolické církve ze středověku staví antický ideál krásy a dobra, návrat k antické kultuře jako vzoru – zájem o klasickou latinu a řečtinu, ale rozvíjí se literatura v národních jazycích (jazyk, kterým hovoří lidé)
-  individualismus; pocit sebevědomí jedince (víra ve vlastní síly)
-  člověk se stává středem zájmu sebe sama (antropocentrismus)
 
-  kult smyslů a rozumu × kultu víry - pokles víry; ideál pokory a odříkavé askeze × radosti pozemského života (alkohol, přepych, příjemný život na zemi)
-  růst významu měšťanstva – světský ráz kultury (místo rytířské kultury)
 
Humanismus

-  z lat. humanus (= lidský)
-  myšlenkový výraz renesance: soustava názorů renesančních vzdělanců
-  studium humana (lidských záležitostí) × studium divina (božských záležitostí)
-  základem humanistické vzdělanosti bylo dokonalé jazykové vzdělání
-  ideálem byl univerzální vědec a umělec (ztělesněn Leonardem da Vinci)
 
vynález knihtisku 1458 - Johannes Gutenberg = rozhodující úloha v šíření humanistických myšlenek (a vzdělanosti) – zlevnění a dostupnost knih
 
rozvoj přírodních věd
anatomie – nauka o stavbě lidského těla
-  matematika, mechanika
astronomie – rozbití středověkých představ o Zemi jako středu vesmíru
•  Mikuláš Kusánský naznačil cestu Mikoláši Koperníkovi – heliocentrický obraz světa (Slunce středem vesmíru), Jan Kepler – propočítal dráhy planet
•  Galileo Galilei – učení o kulatosti Země – pronásledován inkvizicí (musel odvolat)
•  Giordano Bruno – domyslel Koperníkův heliocentrismus (nekonečnost vesmíru, Slunce není středem, je jednou z planet) - upálen
 
společenská kritika a politika
-  Niccolo Machiavelli – spis Vladař - názor, že politik může při vládě použít i diktatury a násilí
-  Erasmus Rotterdamský – Chvála bláznovství
 
renesanční utopie – vlivem nových zámořských objevů, návrhy na spravedlivé uspořádání světa
-  Thomas More – Utopia
-  Tommaso Campanella – Sluneční stát
 
filozofie
-  rozchod se scholastikou, vliv platonismu (centrem se stala Florencie, Lorenzo Medici zde založil platónskou Akademii)
 
Italská renesance
-  vznik a šíření renesance
-  příčiny – kontakt s antickými památkami, politicky: ideál jednotné Itálie – obnova slávy a velikosti starověkého Říma (politická rozdrobenost, boje o nadvládu mezi přívrženci papeže (ghuelfové) a přívrženci císaře (ghibellini))
-  periodizace (označení podle století): trecento (14), quattrocento (15), cinquecento (16)
-  především ve Florencii - rod Medici - mecenáši umění
 
architektura
-  přizpůsobuje se pozemskému životu člověka - převaha světských staveb
-  šlechtická sídla – zámky (místo hradů) a paláce (obdoba zámků ve městě) - kašny, míčovny, letohrádky
- ve městě – radnice, městské věže, přibývají školy, špitály, lázně; měšťanské domy
 
znaky:
-  lehkost, vzdušnost
-  místo gotické vertikály zdůrazněna horizontála (stavba rozložena do šířky)
-  vodorovné, pravoúhlé linie - základní tvary: čtverec, obdélník, krychle
-  arkády (oblouková podloubí)
-  stavba často spojena se zahradou (sala terrena) – oživená jezírky, fontánami
-  fasády zdobeny rustikou (= obklad neotesanými kameny nebo jejich napodobeninami) nebo sgrafity (vyrývání do vlhké omítky), kvádrování
-  balustrády (zábradlí – spojení balustry = kuželky)
-  štuková výzdoba
-  trámové nebo kazetové stropy
 
stavitelé a stavby:
Fillipo Brunelleschi - prvním velkým architektem
-  dóm ve Florencii
-  poprvé od zániku antiky používá sloupořadí, které má nejen podpůrnou, ale i kompoziční úlohu (florentský nalezinec – Ospedale degli Innocenti).
Leon Battista Alberti
Donato di Angelo Bramante - v Římě pracoval na chrámu sv.Petra (místo staré baziliky sv.Petra), nový kostel měl navrhnout tak, aby se stal zářným vzorem křesťanství – odvážný návrh, ale plně nerealizován - stavba spolkla spoustu peněz, které si papež snažil opatřit všemožnými způsoby (např.prodávání odpustků) – uspíšení krize, která vedla k reformaci, po Bramantově smrti pracoval krátce na stavbě Raffael (brzy zemřel), po něm Michelangelo
 
Francie – zámky na březích Loiry, palác Louvre v Paříži
 
v Čechách:
-  první renesanční stavbou Ludvíkovo křídlo na Hradě (Benedikt Reid)
-  Belvedér (letohrádek královny Anny – dar Ferdinanda Habsburkého jeho ženě)
-  Lobkovický palác na Hradčanském námětí – s psaníčkovým sgrafitem
-  letohrádek Hvězda, Trutnovské náměstí, zámek v Litomyšli
 
výtvarné umění
-  mecenášství: podpora tvůrčích individualit
-  všestrannost umělců
 
sochařství
-  antické vzory, snaha zobrazit co nejvěrněji krásy lidského těla
Donatello: David
Lorenzo Ghiberti – výzdoba druhých dveří baptisteria ve Florencii (zvítězil nad Brunelleschim) – Rajské dveře (Michelangelo o nich prohlásil, že jsou tak krásné, že by se hodily do ráje)
 
malířství
-  návrat k přírodě, úsilí o realismus (×středověká symbolika), objev perspektivy
-  objevena krása lidského těla, harmonický soulad tělesných proporcí, nebojí se odhalit (akty)
 
osobnosti
- Leonardo da Vinci – nejuniverzálnější osobnost: malíř, sochař, vynálezce, přírodovědec

obrazy Mona Lisa, Dáma s hranostajem, nástěnná malba v Miláně Poslední večeře Páně (opticky prohlubuje prostor jídelny a vytváří iluzi, že pozorovatel je v centru děje, bohužel špatný stav)
- Raffael Santi – portréty - Sixtinská madona
- Michelangelo Buonarroti – mramorová socha Davida, výzdoba kaple ve Vatikánu (Sixtinská kaple – fresky Poslední soud, Stvoření světa)
- Tizian – portrétista – s psychologickou charakteristikou
- Tintoretto –Poslední večeře
- Sandro Botticelli – Zrození Venuše
 
- Nizozemí – Jan van Eyck, Německo – Albrecht Dürer
 
literatura
-  výsměšný pohled na společenské vady, erotika, novela
-  autoři: Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio, Francois Villon, Lope de Vega, Cervantes, Shakespeare, Chaucer
 
Renesance v českých zemích:
-  humanismus a renesance vstupovaly do české kultury pomaleji než jinde
-  v období gotiky české země v čele evropského vývoje, husitské války však další vývoj zabrzdily natolik, že renesanční tendence se v 15.století neprosadily a umění zůstává nadále pod vlivem gotiky
-  nástup renesanční architektury spadá do 30.let 16.století – období prvních Habsburků
-  i v dalším období se u nás humanismus spojuje s reformací, tedy se snahou o zlepšení společnosti i církve, o dosažení větší spravedlnosti světa
-  téměř všechny stavby byly stavěny italskými staviteli nebo jejich žáky
-  převážně naukový ráz literatury
Jednota bratrská - během 16 století se stali nejvýraznějšími nositeli kulturních a vzdělávacích snah a začali šířit i myšlenky humanismu
 
Humanismus se u nás rozvíjel ve dvou směrech:
- Latinský – píší latinsky, pro vzdělance
- Český - většinou ho reprezentují příslušníci měšťanstva

Václav Hájek z Libočan – Kronika česká; Jan Blahoslav – Bible kralická
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie, priemer: 7.7)

:: Prihlásenie



Založiť nové konto Pridať nový referát

Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.019