České země v době Třicetileté války

České země v době Třicetileté války

České země v době Třicetileté války a období nástupu absolutismu, upevňování habsburské monarchie

třicetiletá válka 1618 – 1648

– zhoršení rozporů mezi evropskými státy

– stoupenci absolutní panovnické moci × stoupenci stavovských principů

– kromě hospodářských rozdílů tu byly především rozdíly náboženské – v zaostalých zemích upevňování katolictví × ve vyspělých zemích reformace

– hlavní motivy bojů byl ale zápas o územní, politické a mocenské zisky

2 nepřátelské tábory:

– španělští a rakouští Habsburkové(+papež, katolická Liga v říši)

– protihabsburská koalice (Nizozemí, Francie, Anglie, protestantská Unie v říši, česká stavovská opozice, Benátsko, Švédsko, Dánsko)

etapy třicetileté války:

– válka česká (1618 – 1620) – české stavovské povstání, po Bílé hoře se sice hlavní boje přenesly jinam, ale české země stále museli hradit vojenské výdaje a byly pleněny saskými a švédskými vojsky

– válka falcká (1621 – 1623) ve které ztratil Fridrich Falcký Horní a Dolní Falc a kurfiřtskou hodnost

– válka dánská (1625 – 1629)

– obava zvl. Nizozemců z úspěchů Habsburků – nebezpečí jejich expanze – vznik širší protihabsburské koalice v Haagu (haagská koalice)

– nebezpečí pro Ferdinanda II. – pomoc mu nabídl Albrecht z Valdštejna – porážka protestantských oddílů u Dessavy (odměny od císaře, titul generalissima – nejvyššího vojenského velitele) – vyvolal však závist u německých knížat a byl pak propuštěn

– rozpad haagské koalice – vyhlášení restitučního ediktu – požadavek navrácení majetku katolické církvi (návrat do stavu před augsburským mírem 1555) – vyvolal ale odpor a novou protihabsburskou koalici

– v českých zemích byla vydána nová zemská ústava Obnovené zřízení zemské – právně zakotvilo důsledky porážky českého stavovského odboje

– válka švédská (1630 – 1635)

– vpád švédské armády krále Gustava II.Adolfa do Pomořan (spojenci Braniborsko a Sasko)- vítězství (bitva u Breitenfeldu) – zvrat ve válce – saská vojska pronikla do Prahy – s nimi se navrátila i část české emigrace

– znovu byl povolán Valdštejn – nerozhodná bitva se Švédy (u Lützenu-švédský král padl) – Valdštejnovo vyjednávání, ale hrál to na obě strany – vysloužil si nedůvěru a následně byl na rozkaz Ferdinanda zavražděn

– válka švédsko – francouzská (1635-1648)

– konflikt Francie s Habsburky o evropskou hegemonii (koalice se Švédy a Nizozemím) – proměna války v tažení za kořistí

– během této etapy vpády švédských vojsk do Čech (stále naděje české emigrace na obnovu stavovské monarchie)

– 1645 porážka habsburské armády v bitvě u Jankova (u Tábora) = jedna z nekrvavějších bitev 30leté války – k porážce Habsburků chybělo málo

– 1648 – znovu vpád Švédu, ale tentokrát vyvolal prudký odpor – obsazeny Hradčany a Malá Strana, plenění Prahy (poslední vojenská operace na našem území) – byla uloupena většina uměleckých sbírek Rudolfa II. – dodnes majetkem Švédského království

24.10.1648 – Vestfálský mír

výsledky:

– neúspěch Habsburků získat hegemonii ve střední Evropě – hegemoniální postavení Francie

– zachována roztříštěnost Německa – pád Svaté říše do bezvýznamnosti

– z náboženského hlediska situace vrácena do roku 1624 (co bylo k tomuto datu katolické, zůstane katolické) – konec všem nadějím české emigrace na návrat do země (nezájem protihabsburské koalice o uspořádání poměru v Čechách) – Komenského Kšaft umírající matky jednoty bratrské

vláda Leopolda I. (1657 – 1705)

– za jeho vlády se monarchie přetvářela v absolutistický stát – byrokratickými prostředky

– české země rozsahem a hospodářským významem nejdůležitější část monarchie

– poněmčování, rekatolizace (jezuité)

– válka poznamenala zemi – hospodářský pokles, pokles počtu obyvatelstva

– v zemském sněmu (obnoveno Obnoveným zřízením zemským) nejpřednější místo duchovenstvo, scházet se ale mohl jen z podnětu panovníka

– boje s osmanskými Turky

– v českých zemích nevolnická povstání:

– proti zvyšování poddanských povinností, bídě způsobené válkou, růst roboty, upevnění nevolnictví, růst daní

– 1680 – 1.velké nevolnické povstání vynutilo si císařský robotní patent (omezení roboty na 3 dny v týdnu)

– povstání na Chodsku proti vrchnosti (Lomikarovi) – vůdcem Jan Sladký Kozina (viz Psohlavci)

– dokončení rekatolizace – barokní umění

– za Karla VI. (1711 –1740) došlo k dynastickým sporům – bez mužského dědice

– snaha získat nástupnická práva pro svou dceru Marii Terezii + nedělitelnost říše = tzv. pragmatické sankce (1713) – po jeho smrti válka o dědictví rakouské