Vznik ČSR na pozadí 1. světové války

Vznik ČSR na pozadí 1. světové války

(domácí a zahraniční odboj)

– v Rakousku-Uhersku v 19.století rozvíjení národních hnutí, formování moderních národů

– otázka dalšího trvání rakouské říše a postavení jednotlivých národů v jejím rámci

– před válkou – český národ neusiluje o politickou samostatnost

– po vypuknutí války – prorakouská oficiální politika, ale nechuť Čechů bojovat proti Slovanům (prosrbská hesla, červený šátečku), negativní vztah společnosti k Rakousku, válku nepřijali za svou

– odmlčení české politiky (rozpuštěn vídeňský parlament)– významná role české kultury a tisku

– sílí závislost Rakouska na Německu; válka chápána jako boj mezi Germány a Slovany – plán o vítězství (vytvoření německé střední Evropy a potlačení slovanských národů v RU)

– prohra by znamenala naději na vytvoření samostatného Československa

– ale – Dohoda ve svých plánech na začátku nepočítala s rozbitím rakousko-uherské monarchie (zůstala by jako protiváha Německu – po ruské revoluci (1917) dospěli spojenci k názoru, že samostatné národní celky budou nejlepší obrana proti bolševickému nebezpečí) – nutnost přeměnit českou otázku v otázku mezinárodní a zainteresovat Dohodu na jejím řešení

Zahraniční odboj

– 1914 odchod profesora TG Masaryka do emigrace –úkol: zorganizování zahraničního odboje proti RU a u spojenců prosadit myšlenku samostatného československého státu

– právě zahraniční odboj pod vedením TGM by tím rozhodujícím faktorem v boji za samostatnost – jemu se podařilo přesvědčit velmoci (hlavně USA) o začlenění čsl. zájmů do jejich válečných cílů

– doma opora pouze o tajnou organizaci Mafie pod vedením politologa Edvarda Beneše

– posílení zahraničního odboje E.Benešem (1915 odchod do emigrace) a Milanem Rastislavem Štefánikem – slovenský astrofyzik žijící ve Francii, zprostředkoval kontakty na přední francouzské politiky

– 1916 vytvoření Českého zahraničního komitétu poté přejmenováno na Národní radu československou – hlavní orgán protirakouského odboje. Opora o české zahraniční komunity a legie

– 1915 podepsána v USA Clevelendská dohoda o společném zahr. odboji mezi Čechy a Slováky, návrhy na společný federativní stát

Československé legie

– podpora Národní rady na vytvoření Československých legií

– Československé vojenské jednotky v zahraničí vytvořeny nejprve v Rusku poté ve Francii a Itálii, z emigrantů, přeběhlíků a zajatců

– úspěchy v bojích proti ÚM – přispění k uznání čsl.cílů, v květnu 1918 uznány za součást dohodových armád

– Francie – rota Nazdar u Terronu , Itálie – Doss Alto, Rusko – Zborov, Bachmač

Domácí odboj

– domácí politická scéna – změna po prvních vítězstvích rakouské armády – v čele mladočech Karel Kramář – protirakouský odboj – koncepce českého carství (součást velké slovanské říše pod vládou ruského cara)

– po zatčení Kramáře a Aloise Rašína – aktivní podpora Rakouska – vytvoření organizací Český svaz (sdružující poslance ve vídeňském parlamentu) a Národní výbor (nejvyšší národní orgán u nás) – loajalita – leden 1917 odmítnutí osvobození Čechů od cizí nadvlády Českým svazem (jakožto jeden z válečných cílů Dohody)

– po únorové ruské revoluci 1917- odpor společnosti k válce, špatná hospodářská situace -demonstrace – změna veřejného mínění- buď přestavba Rakouska (podle českých představ) nebo rozbití monarchie

– květen 1917 Manifest českých spisovatelů – českým poslancům v říšské radě: výzva k obhajobě českých zájmů za všech okolností

18.10.1918 Washingtonská deklarace – Prohlášení nezávislosti čsl.národa; autor TGM předána am.prezidentu W.Wilsonovi.; formuluje zásady občanských svobod, vnitřní a zahraniční politiku a státní systém budoucího Československa

28.10.1918 – vydána nóta ministra zahraničí Andrássyho

– =kapitulace habsburské monarchie, slib uznání práv Čechoslováků

– – spontánní proklamace republiky na Václaváku

funkci prozatímní vlády měl Národní výbor

– tzv. „muži 28.října“ (Rašín, Švehla, Soukup, Stříbrný, Šrobár)

– přebírání správního aparátu, zásobovací centrály (Obilný ústav)

na Slovensku – 30.10.1918 – Martinská deklarace

– prohlášení o právu na sebeurčení slovenského národa a spojení ve společném státě s Čechy

– =základ společného státu

otázka hranic

– v pohraničních oblastech německé snahy o odtržení (právo na sebeurčení národa) – obsazení pohraničí vojskem

– připojena Podkarpatská Rus

– spory s Polskem o Těšínsko – rozdělení území mezi oba státy

– hranice mezi Slovenskem a Maďarskem neexistovaly – obsazení čs.vojskem

– potvrzení hranic mírovými smlouvami (Versailles, Saint-Germain, Trianon)

vyhlášena prozatímní ústava

14.11. – 1.zasedání Revolučního národního shromáždění (utvořeno z Národního výboru)

– sesazena Habsburská monarchie, vyhlášena demokratická republika

– prezidentem zvolen Masaryk

– ustanovena 1.čsl.vláda – v čele K.Kramář (vláda „ všenárodní koalice“)