Protektorát Čechy a Morava

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Nelly
Typ práce: Referát
Dátum: 16.07.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 974 slov
Počet zobrazení: 5 511
Tlačení: 433
Uložení: 415
Praktické!
(Heydrichiáda, domácí a zahraniční odboj, pražské povstání)
 
-  po nástupu Hitlera k moci – 1933 se zvýšilo ohrožení Československa
-  demokratická ČSR se stala útočištěm antifašistických emigrantů z Německa a Rakouska (Mannovi, Feuchtwanger, Zweig, Brecht)
-  Hitler chce připojit německy osídlené oblasti ČSR k říši
-  v průběhu roku 1937 se Československo dostávalo do mezinárodní izolace
-  1938 obsazení Rakouska oslabilo obranyschopnost Československa (úsek s nedostatečným pohraničním opevněním)
-  vyhrocení národnostních problémů – vzniká Sudetoněmecká strana (35) - Karlovarské požadavky (duben 1938) vyhlášeny Konrádem Henleinem – obsahovaly: úplnou rovnoprávnost německé národní skupiny, vytvoření uzavřeného německého národního území s německou samosprávou a úplnou svobodu přiznání se k německému národu a k německému světovému názoru (k nacismu) - odmítnutí vlády - částečná mobilizace, která odradila Německo od zásahu
 
Západní mocnosti
(Anglie a Francie)– politika appeasementu (ústupky, usmiřování) – hlavní snahou vyhnout se válce s Německem - nátlak na Československo, chtěli vyřešit krizi ke spokojenosti Hitlera na úkor spřátelené země (smlouva s Francií)
 
mise lorda Runcinmana (srpen 1938) – měl posoudit schopnost soužití Čechů a Němců v jednom státě (situaci německé menšiny) - vycházel však z informací, které mu poskytli sudetoněmečtí hostitelé
Tato mise se stala základem další strategie západních mocností - nabídli Hitlerovi za udržení míru odtržení pohraničních oblastí Československa k Německu - odmítnuto československou vládou
 
Vše vyvrcholilo na narychlo svolané konferenci v Mnichově29.-30. záři 1938
-  sešli se zástupci 4 velmocí Chamberlaine, Hitler, Mussolini, Daladier
-  ČSR nepřizvána
-  podepsána Mnichovská dohoda – vyklizení požadovaného území
-  Beneš diktát přijal v zájmu světového míru – bez souhlasu parlamentu (mimoto nemožnost osamocené války s Německem), pak Beneš abdikoval a odletěl do Londýna
-  Československo muselo pak vyhovět i teritoriálním nárokům Polska (Těšínsko) a Maďarska (Podkarpatská Rus, vídeňská arbitráž) - ekonomické i strategické oslabení
 
Druhá republika (30.září 1938 – 15.března 1939)
-  období od Mnichova do úplné likvidace republiky
-  oficiální název Česko-Slovensko (důsledek požadavku autonomie Slovenska)
-  prezidentem Emil Hácha
-  konec parlamentní demokracie, snaha o zavedení totalitního systému, činnost KSČ zakázána
-  snaha o přátelské vztahy s Německem – to ale chtělo stát ovládnout
 
Německo podporovalo slovenské separátní snahy – v březnu 1939 se vnitropolitická situace Česko- Slovenska vyhrotila v krizi - - 14.3. vyhlášen samostatný Slovenský štát – stal se německým satelitem (klerofašistický)
 
Krize dala Německu záminku pro zásah do vnitropolitických záležitostí států.
-  Hácha při návštěvě Berlína donucen akceptovat německé rozhodnutí – dohoda, že Čechy a Morava žádají o ochranu
-  15.března 1939 okupace německým vojskem
 
16.března 1939 vyhlášen Protektorát Čechy a Morava
-  součást německé říše
-  formálně autonomie a vlastní správa – skutečnou moc měla německá okupační správa
-  kontrola pomocí landrátů, německé policie (gestapo), kolaboranti
-  platnost norimberských zákonů – arizace (zabavování žid.majetku) – vyhlazovací tábory – shromaždiště v Terezíně / plán i o pozdější likvidaci Čechů ale zatím využíváni pro potřeby válečných příprav
-  hospodářství řízeno Hitlerem – podřízeno válečným cílům, vnucený kurs koruny k marce 10:1
-  3 proudy československé společnosti: střední (nesouhlas ale pasivní), kolaboranti, aktivní bojovníci proti okupaci
 
počátky čsl. odboje (1939 – 1941)
-  odpor proti okupantům – ilegální tisk, protiněmecké nápisy
 
1.vlna – masové demonstrace (převoz ostatků Máchy na Slavín, výročí upálení Husa)
28.10.1939 – výročí vzniku ČSR – smrtelně postřelen medik Jan Opletal - při jeho pohřbu manifestace -
17.10 1939 nacisté uzavřeli všechny vysoké školy, zatýkání, popravy studentů, odvezeni do koncent.táborů
 
domácí odboj - ilegální organizace
- občansko-demokratický proud – orientace na západ

Politické ústředí (býv.politické strany), Obrana národa (důstojníci), Petiční výbor Věrni zůstaneme (kultura)

- na jaře 1940 se spojily ve společné centrále Ústřední výbor odboje domácího (ÚVOD)
- komunistický odboj – řízen z Moskvy, zpočátku zmatený sovětsko-německou smlouvou

formy odporu: ilegální tisk, pomoc pronásledovaným, vydávání falešných legitimací, potrav.lístků, zpravodajská činnost, diverzní akce (železnice), stávky a sabotáže v dolech
 
zahraniční odboj
-  2 proudy – společný cíl (osvobození národa), ale rozdílné názory na uspořádání bud.státu
- londýnský, demokratický (Beneš)
- moskevský, komunistický (Gottwald)
 
-  Edvard Beneš se po okupaci vrátil do politického života – odboj v Londýně
-  zpočátku nechtěly jeho aktivitu, směřující k obnově státu, brát na vědomí vlády Francie i Británie
-  později uznána ustanovená prozatímní vláda (prezidentem Beneš), úsilí o neplatnost Mnichova
 
formování československých jednotek v zahraničí (po vypuknutí války)
-  francouzská cizinecká legie, pak 2 čsl.pěší pluky, letci v bitvě o Anglii
-  - zapojení do vojenských operací posílilo pozice československého exilu
 
po napadení SSSR Německem aktivizace odboje:
-  roste počet stávek, sabotáží; spolupráce KSČ a ÚVODu
- proto místo dosavadního říšského protektora nastupuje generál SS Reinhard Heydrich
-  specialista na boj proti hnutí odporu
-  politika „cukru a biče“ – drobné zlepšení podmínek × teror vůči vlastencům
-  vyhlášeno 1.stanné právo – zatýkání, popravy
-  útok na všechny ilegální organizace
- odpovědí bylo zorganizování atentátu londýnskou vládou
-  27.května 1942 – atentát na Heydricha (výsadkáři Kubiš a Gabčik)
 
Heydrichiáda (květen – červenec 1942)
-  reakce nacistů, vlna teroru
-  2.stanné právo
-  vyhlazeny Lidice a Ležáky
-  po tomto pronásledování již domácí odboj v původní síle neožil
 
12.prosince 1943 československo – sovětská smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci
-  podepsána Benešem v Moskvě (domníval se že po válce zavládnou v SSSR demokratičtější poměry)
-  = obrat v zahraničně politické orientaci, ovlivnila podobu poválečného Československa
 
Osvobození Československa
-  1.května 1945 vypuklo v českých zemích spontánní povstání proti okupantům (dříve než se plánovalo)
-  povstání dorazilo 5.května i do Prahy (Pražské květnové povstání) – nedostatečné vyzbrojení, brutální německý postup
-  dovolávali se pomoci amerických spojeneckých vojsk, která už na západě dosáhla demarkační čáry (Vary-Plzeň-Budějovice; hranice mezi vojsky) Američané ale nechtěli postupovat dál proti vůli sovětského velení
-  pomoc proti jednotkám SS přišla od vlasovců (ruští vojáci v německých uniformách – pomocí Praze chtěli získat azyl na Západě), Česká národní rada se ale od nich distancovala
-  8.května 1945 podepsán protokol o kapitulaci - o odchodu německé armády z Prahy

9. května příjezd Rudé armády do Prahy – vyčištění města od zbytku nepřátel
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#protektorát čechy a morava #politika appeasementu #klerofasisticky stat #maturita dejepis - politika appeasementu


Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.013