Nórsko

Prírodné vedy » Geografia

Autor: smile5
Typ práce: Referát
Dátum: 08.06.2008
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 843 slov
Počet zobrazení: 7 510
Tlačení: 747
Uložení: 747

I.Úvod
 1) Zařazení do Evropy
 - sousedé: Švédsko, Finsko
 - Norsko leží v západní části Skandinávského poloostrova (z jeho
 plochy zaujímá přibližně 40 %), a to mezi 57o57, a 71o11, severní
 šířky a mezi 4o30, a 31o10, východní délky

 2) Rozloha, počet obyvatel, hustota
 rozloha: 386 957 km2 (včetně zámořských teritorií)
 324 257 km2 (bez zámořských teritorií)
 počet obyvatel: 4 220 686 (údaj z roku 1989)
 hustota zalidnění: asi 13,3 obyvatel na km2

 3) Hlavní město
 Oslo (0,5 mil. obyvatel)

 4) Úřední řeči
 norština

 5) Státní zřízení
 - Norsko je konstituční a dědičná monarchie
 - ústava rozděluje moc mezi krále, vládu, parlament a Nejvyšší soud
 - státní církev: evangelicko-luteránská
 - současná předsedkyně vlády: Harlem Brundtlandová
 - Norsko je administrativně rozděleno na 19 krajů (fylke), další
 správní jednotkou jsou ostrovy Špicberky, Oslo tvoří samostatný
 kraj; tyto provincie se dělí na 448 obcí (komun)

Valūtas kurss Norvēģijas krona (NOK) – Norvēģija

II.Celková vize

1) Přírodní podmínky
Přírodní poměry a přírodní zvláštnosti Norska jsou nesporně  jedny z nejpozoruhodnějších v Evropě. Jsou ovlivněny především polohou  na krajním severu evropské pevniny. Třetina norského území leží za  severním polárním kruhem, kde v létě svítí po kratší nebo delší dobu  půlnoční slunce a v zimě po stejnou dobu slunce nevychází nad obzor.  Při protáhlém tvaru země jsou značné rozdíly v sezonním rozdělení dne  a noci mezi severem a jihem a s tím souvisí i podnebné rozdíly. Ale  ještě větší podnebné rozdíly jsou mezi západem a východem. Norské  pobřežní oblasti mají podnebí oceanické, poměrně mírné, ale bohaté  srážkami. Vnitrozemské oblesti, především při švédské hranici,jsou  kontinentální, poměrně suché, s velkými sezonními rozdíly teplot. Tyto  kontrasty zvyšují Skandinávské hory, jež prostupují celou zemi od  jihozápadu k severovýchodu. Jejich západní přímořské svahy jsou  příkré,prostoupené hlubokými skalnatými zálivy - fjordy, lemovanými  množstvím ostrovů i drobných skalisek. Hory nedosahují výšek Vysokých
Tater, ale jejich vrcholy pokrývají ledovce a věčný sníh. Je možno  i v létě lyžovat. Horskými údolími protékají potoky a řeky s křišťálově  čistou vodou. Velké množství jezer v údolích i na náhorních plošinách  je pozůstatkem někdejšího rozsáhlého zalednění celého horského  území.Charakteristickou součástí norské horské krajiny jsou skalnaté  rokle a hluboké soutěsky s mohutnými vodopády a peřejemi, mezi nimiž  jsou i nejvyšší vodopády Evropy. Fjordy, ledovce, vodopády a jezera, to  jsou právě ty význačné složky norské krajiny, které zaujmou každého  návštěvníka této severské země.

Pobřeží
Žádná jiná evropská země nemá pobřeží tak členité jako Norsko.  Délka norského pobřeží je více než 20 000 km, což je polovina obvodu  celé zeměkoule. Avšak nejznámější jsou zálivy zvané fjordy, které  vyhloubil ledovec. Často pronikají hluboko do nitra pevniny, někdy až  k úpatí horských masívů. Fjordy jsou jen několik málo kilometrů široké  (2 - 5), ale i přes 100 km dlouhé. Největší norský fjord Sognefjorden  má délku 260 km a hluboký je 1245 m. Fjordy jsou nazývány i průlivy  a jezera.

Geologická stavba a nerostné bohatství
Norsko spolu se Švédskem a Finskem, ale i s ruskou Karelií a  Kolou tvoří rozsáhlou a výrazně omezenou geologickou, geografickou a  přírodní jednotku, která se označuje názvem Fennoskandie. Zde se  nacházejí především velmi staré horniny, které vznikaly od prahorní éry  až do období starších prvohor a hornin mladších je tu velmi málo. Na  pevninské části norského území zcela chybí palivové suroviny. Ropa a  zemní plyny se těží jen ze dna mělkého Severního moře, uhlí pouze na  vzdáleném souostroví Svalbard (Špicberky). V současné době se těží  hlavně rudy železa a mědi, titan, niob, molybden, vápenec, mramor  a některé hlubinné vyvřeliny žul. Hlavní těžební oblastí je severní  Norsko, největší povrchový důl Norska je Sydvaranger.

Horopis a povrchové útvary
Celé norské území je prostoupeno Skandinávskými horami, kterým  se také říká Skandy. Jejich délka od jihozápadu k severozápadu je asi  1800 km, největší šířka v jižním Norsku 350 km. Více než polovina území  leží výše než 500 m a zhruba čtvrtina přes 1000 m nad mořem. Nejvyšší  horské skupiny jsou na jihu. Charakteristickým rysem Skandinávských hor  je nerovnoměrnost svahů. Západní svahy jsou příkré a skalnaté, východní  svahy hor jsou povlovné, mírné a často stupňovité. Skandinávské hory se  rozdělují na tři typy: kupy, náhorní plošiny a štíty. Nejvíce rozšířené  jsou kupy. Hlavní a nejvyšší horské skupiny jižního Norska jsou tyto:  Jotunheimen (zde se nachází nejvyšší hora Norska Glittertind měřící  2470 m), Breheimen, Rondane, Dovrefjell. Některé významnější horské  skupiny ve středním a severním Norsku jsou: Borgefjell, Okstindan,  Svartisen, Saltfjellet, Sulitjelma a Blamannisem.

Podnebí
Teplý golfský proud způsobuje, že velká část Atlantského oceánu  ani v největších mrazech nezamrzá. Norské podnebí je výrazně oceanické,  vyznačuje se mírnými zimami a chladnými léty a vysokou vlhkostí a  oblačmostí. Cyklonální činnost, která je způsobena setkáváním se
 teplejších vzduchových hmot z jižních šířek se studenými hmotami  přicházejícími ze severu, s sebou přináší nestálé počasí, oblačnost  a množství srážek. Slunečních dnů je málo. Na pobřeží Atlantského  oceánu dosahují teploty +1 až +3 oC, ve Skandinávských horách teploty  klesnou na -1 až -9 oC. Červencové průměrné teploty na pobřeží  Atlantského oceánu se pohybují okolo 11 až 14 oC, ve východním  středozemí jsou kolem 14 až 17 oC. Úseky norského pobřeží v okolí  Bergenu, Nordfjordu, ale také při polárním kruhu, mají roční srážkové  průměry přes 4 000 mm (v Jizerských horách je to asi 1 700 mm).

Vodstvo
Norská říční siť je velmi hustá a řeky jsou celoročně dobře  zásobeny vodou. Proto je v Norsku mnoho vodních elektráren. Ačkoli jsou  řeky velmi krátké, tvoří mnoho vodopádů, kaskád a peřejí a mají velký,  často stupňovitý spád. Nejvyšší vodopád v Norsku se jmenuje Vettifossen  a leží v horském masívu Jotunheimen. Tam voda padá volným pádem do  hloubky 275 m. Nejdelší norská řeka Glomma má délku 611 km. Jezera jsou  v Norsku tak početná jako málokde v Evropě. Nejhlubší jezero nejen  Norska, ale i celé Evropy, se jmenuje Hornindalsvatn a má hloubku 604  m. Ledovce zaujímají ve vrcholové oblasti Skandinávských hor plochu  téměř 5 000 km2.

Rostlinstvo a živočišstvo
Flóra a fauna ve Skandinávii je poměrně chudá na druhy.  Skandinávské lesy mají dosud největší plochu lesů v Evropě. Zabírají  asi 24,3 % rozlohy Norska a z toho 84 % jsou lesy jehličnaté. Na severu  země je tundra. Z fauny je v Norsku hojný sob, pižmoň, zajíc bělák,  medvěd hnědý, rys osrovid, rosomák severní a liška obecná.

Životní prostředí
 Životní prostředí je i přes veškerou snahu Norů značně  znečisťováno oxidy síry a dusíku, průmyslovými odpady a také těžbou  ropy v Severním moři.

2) Složení obyvatel
 97,5 % obyvatelstva tvoří Norové. V severní části země žijí dvě  národnostní menšiny - kočovný národ Laponců (20 000) a norští Finové  (7 000). Přibližně 2 % obyvatelstva tvoří cizinci,z nichž nejpočetnější  jsou Američané, Britové, Pákistánci, Vietnamci atd. Počet pracujících  v řadě odvětví národního hospodářství má klesající tendenci. Vyjímku  tvoří oblasti obchodu a služeb, kde se počet zaměstnanců zvyšuje.

3) Ekonomická charakteristika
Zemědělství je v Norsku málo rozšířené, protože orná půda  představuje pouze 3,2 celkové plochy země. Nejvíce orné půdy je při  ústí řek, kolem fjordů a v údolích. Pěstuje se zde hlavně ječmen, oves  a brambory. Hlavními produkty živočišné výroby jsou mléko, hovězí a  vepřové maso, vejce a drůbež. Velmi významný je pro norské zemědělství  rybolov. Na světovém vývozu ryb se Norsko podílí 5 %, což jej řadí na  5. místo ve světě. V přepočtu na jednoho obyvatele produkuje Norsko  nejvíce elektrické energie na světě. Významný je i těžební průmysl.  Těží se zde ropa, zemní plyn, železná ruda a uhlí.

Zpracovatelský průmysl představuje nejvýznamnější článek norské ekonomiky. Převažuje  strojírenství. Po něm je nejvýznamnější potravinářský, papírenský,  polygrafický a chemický průmysl. Asi 40 % vnitrozemské dopravy připadá  na železniční dopravu. Železnice přepraví za rok asi 30 milionů osob,  což je ve srovnání s ostatními evropskými státy málo. Silniční doprava  je realisována po betonových a asfaltových magistrálách při pobřeží  a ve vnitrozemí. Tyto magistrály jsou po celý rok velmi dobře  udržovány. Leteckou dopravu zajišťují tři letecké společnosti: SAS,  SAFE a WID. Mezinárodní letiště jsou v Oslo, Bergenu, Bodo  a Stavengeru. Významná je i námořní doprava. Ve vývozu převažují  neželezné kovy, lodě a jiné dopravní prostředky, ryby a výrobky z ryb,  papír a výrobky ze dřeva. Norsko naopak dováží kaučuk, bavlnu,  automobily, traktory, potraviny aj. Hlavními obchodními partnery Norska  jsou Velká Británie, Německo, Švédsko, USA, Dánsko, Finsko, Nizozemí  a Francie. ČR do Norska vyváží především kolové traktory, plechy  a válcový materiál, textilní výrobky, nábytek, obuv, sklo, hudební  nástroje, obráběcí stroje a další výrobky. Z Norska ČR dováží zejména  mořské ryby, rybí tuk, nerostné suroviny, stroje a zařízení, celulózu.  Nyní naše vláda jedná s vládou Norska o dovozu norské ropy do České  republiky.

4) Přírodní a kulturní zajímavosti
Nejstaršími literárními památkami Norska jsou ságy a mýty,  z nichž nejrozsáhlejší je dílo nazvané Edda. I přes mnohé těžkosti se  kulturní život v Norsku rozvíjel velmi rychle. Brzy se objevili  talentovaní spisovatelé, dramatici a básníci, jako byl zakladatel  norského a dánského divadla dramatik Ludvík Hollberg (1684 - 1754),  básník Johan Storm Munch (1778 - 1832), dramatik Henrik Ibsen (1826  - 1906), spisovatel Bjorne Bjornson a mnoho dalších. V dnešní době  existuje v Oslo Národní divadlo, Norské divadlo, Nové divadlo a Norská  opera. Od roku 1948 působí zájezdové Zemské divadlo. Prvním významným  norským malířem krajinářem byl J. C. Dahl. Scény z venkovského života  maloval Adolph Tidemand. Nejvýznamnějším malířem historických výjevů  byl Eilif Petersen. Nejvýznamnějším norským malířem všech dob byl  expresionista Edward Munch (1863 - 1944), který namaloval cyklus 22  obrazů - proslulou Fresku života. Norské sochařství už není tak  významné jako malířství. K nejznámějším sochařům patří Gustav Vigeland,  který vyzdobil Frognerův park v Oslu a W. Rasmussen. Nejtypičtějšími  stavbami středověké norské architektury jsou dřevěné kostely.  Zakladatelem norské hudby se stal Edvard Grieg. Jeho hudba se hraje po  celém světě. Neobyčejné popularity dosáhl vědec Thor Heyerdahl, který  na podporu své teorie o migraci Polynésanů z Jižní Ameriky podnikl roku  1974 pozoruhodnou plavbu na primitivním voru Kon - Tiki z Peru do  Polynésie.

 Turisty na Norsku přitahují různé jeskyně, zemní pyramidy  v morénových nánosech, obří hrnce, fjordy a soutěsky či zajímavé skalní  útvary. Nejvíce navštěvované vodopády se jmenují Sedm sester. Nejstarší  velkou církevní stavbou je katedrála Nidaros v Trondheimu, v níž byli  až do roku 1908 korunováni norští králové. Oblíbenými postavičkami Norů  jsou trollové. Jsou to zarostlí, vousatí skřeti, žijící zpravidla  v hlubokých norských lesích, ale existují i vodní, mořští či horští  trollové. Někteří jsou tak malí, že by je člověk v přírodě ani  nezahlédl, jiní narostli do velikosti obrů. Všichni se však až na  dlouhatánské nosi, čtyři prsty na končetinách a ocasy podobají lidem.  Tito původní obyvatelé severské země se stali symbolem Norska a jsou  k vidění téměř na každém kroku.
 
III.Závěr
Norsko je velmi rozvinutá skandinávská země, která i přes své  jednotvárné přírodní bohatství zaujímá ve světě nenahraditelné místo.  Loví a vyváží velké množství ryb. V Severním moři v šedesátých letech  tohoto století nalezla obrovské množství ropy a zemního plynu. Na  jednoho člověka Norsko průměrně vyrábí nejvíce elektrické energie na  světě, a to pomocí mnoha vodních elektráren. Ze země se těží množství  vzácných kovů, mnohdy jako v jediné zemi Evropy. Nejhlubší jezero na  evropském kontinentu se nachází právě v této severské zemi. Norsko se  nesporně může přirovnávat k nejkrásnějším a nejzajímavějším zemím nejen  v Evropě, ale i na světě.

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:

#norsko #pižmoň severský #Jak se jmenují norské zálivi?


Odporúčame

Prírodné vedy » Geografia

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.040 s.
Zavrieť reklamu