Kanada

Prírodné vedy » Geografia

Autor: ergo
Typ práce: Referát
Dátum: 20.08.2008
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 047 slov
Počet zobrazení: 8 744
Tlačení: 734
Uložení: 721
Členství: OSN, OAS, NATO, Britské společenství národů
Rozloha: 9 976 139 km2
Obyvatelstvo: 30.750 000(2000)
Hustota zalidnění: 3 obyvatelé na km2
Měna: 1 kanadský dolar = 100 centů
Roční příjem: 18 635 USD
Nárůst obyvatel: 24 000 na rok
Průměrná délka života: ženy - 81 let, muži – 74 let
Hlavní město: Ottawa
Další velká města: Toronto, Monteral, Vancouver, Edmonton, Calgary, Winnipeg, Québec a Hamilton
Jazyky: angličtina (63%) a francouzština (25%), bilingvní (16%)
Náboženství: římskokatolické (46%), protestantské (30%) Sjednocená kanadská církev (15%), anglikánské (10%)

Kanadské provincie a teritoria: Alberta (Edmonton), Britská Kolumbie (Victoria), Manitoba (Winnipeg), New Brunswick (Frederickson), Newfoundland (St, John s), Nové Skotsko (Halifax), Ontario (Toronto), Ostrov prince Edvarda (Charlottetown), Québec (Québec), Saskatchewan (Regina), Yukon (Whitehorse), Northwest Territories (Yellowknife).Nunavat.
 
Povrch
Rozlohou je Kanada na druhém místě ve světě. Pobřeží je lemováno četnými ostrovy (tvoří šestinu z celkové rozlohy). Největší pohoří jsou Kordillery-Mt. Logan (6 050 m) , dále je zde Mackenzieovo pohoří. Plošiny a nížiny tvoří 3/4 celkové plochy Kanady.  Na východě podél Hudsonova zálivu se rozprostírá Laurentinská plošina s četnými jezery, přecházející až na poloostrov Labrador. Na severu je rozsáhlá Arktická nížina pokryta tundrou a téměř neobydlena.

Území Kanady je bohaté na velké množství řek, a hlavně jezer. Hospodářsky nejdůležitější je řeka sv. Vavřince vytékající z Velkých jezer. Po celé délce toku je splavná. Pásmo Velkých jezer  značí hranici s vnitrozemskými planinami a prériemi.Od 56° severní šířky je zde tundra, na severu jsou oblasti věčného ledu.
Hlavní řeky: Mackenzie - Otročí, Sv. Vavřince, Yukon.
 
Podnebí
Kontinentální, na severu arktické, při pacifickém a atlantickém pobřeží přímořské. Na dálném severu je polární klima. Většina území je nejméně půl roku pod sněhem, polovinu zabírá permafrost. Vegetační období je i na jihu krátké. Pouze při tichomořském pobřeží na jihu moře nezamrzá. Většina Kanady zažívá extrémní teplotní výkyvy s mírnými léty a dlouhými a studenými zimami.  Průměrné teploty se pohybují od -11° C do 21° C. Podnebí Kanady je vzhledem k velké rozloze značně rozdílné v jednotlivých oblastech.  Při východním pobřeží zemi ochlazuje studený Labradorský proud.  Také při západním pobřeží je pásmo přímořského podnebí s velkým množstvím srážek, ale vlivem teplého Severopacifického proudu je zde tepleji než ne východě. V horských oblastech je vysokohorské podnebí.
 
Historie Kanady
Kanada je jedna z bývalých britských kolonií. První národy, které osídlily americký kontinent, přišly ze Sibiře přes Beringovu úžinu a Aljašku během poslední doby ledové asi před 30 000 až 10 000 lety. Jsou to předkové dnešních Eskymáků neboli Inuitů. Dnes žijí v oblasti Grónska a je zde zachován původní styl života. Postupně během několika tisíců let se rozšířili také směrem na jih. První Evropané, kteří vstoupili na kanadské území, byli vikingští dobyvatelé.

V roce 1497 přistála u břehů loď anglické expedice za vedení italského mořeplavce Giovanniho Cabota. V 16. století začalo mnoho známých dobyvatelů pronikat do vnitrozemí a mezi nimi byl i Jacques Cartier, který údajně Kanadu pojmenoval. Francouzi na kanadském území vytvořili 2 kolonie: Novou Francii a Quebec. Živili se výnosným obchodem s kožešinami, což naráželo na odpor Angličanů, kteří osídlili sousední provincie tzv. Nové Anglie. Během 18. století vystupňoval francouzsko-anglický spor  7. letou válkou. V roce 1763 byl uzavřen Pařížský smír a Kanada podle této smlouvy postoupila kolonii Quebec i přímořské provincie Británii.  V roce 1818 po pokusu Američanů ovládnout britské državy byla stanovena rovnoběžka 49 s.š. jako kanadsko-americká hranice. Schválením zákona o Britské Severní Americe v roce 1867 vzniklo britské dominium Kanada. Dnes Kanada zahrnuje deset provincií a tři národní teritoria.

Obyvatelstvo
Původní obyvatelé zde stále žijí a mluví původním jazykem. Indiáni žijí v rezervacích a Eskymáci žijí v arktické oblasti.

Kanada je zemí přesídleneckou, tedy „zemí přistěhovalců“ největší zastoupení zde mají Britové (34,4%) dále Francouzi (25,7%), Němci(3,6%), Italové (2,8%), Ukrajinci (1,7%), původní obyvatelé (1,5% eskymáci a indiáni). Většina obyvatel žije u jižní hranice s USA, kde je také soustředěn průmysl. Obyvatelstvo je zde velmi nerovnoměrně rozmístěno. Kanada má též velký příliv přistěhovalců (5 mil.obyvatel se narodilo mimo Kanadu).

Zemědělství a průmysl
Z celkové rozlohy Kanady lze pro zemědělství využít pouze 1/10 území. Kanada je jedním z největších světových vývozců zemědělských plodin, zejména pšenice z prérijních oblastí. Další zemědělská odvětví zahrnují i pěstování ovoce (zejména jablek), chov hovězího dobytka a pěstování brambor. Hlavním kanadským obnovitelným přírodním bohatstvím jsou lesy, které se v 500 až 2000 km širokém pruhu táhnou celou zemí a pokrývají téměř 40% povrchu státu. Lesy jsou většinou jehličnaté a rostou v nich jedle, borovice a smrky. Poskytují velké zásoby stavebního dříví, dřevní hmoty a suroviny pro papírenský průmysl.

Rybolov: Téměř všechny bohaté atlantské a tichomořské rybářské oblasti mají zásluhu o světové prvenství Kanady v exportu ryb a mořských produktů.
V průmyslu je zaměstnáno 19,7% obyvatel a vytváří 27% HDP. Kanada má velké zásoby nerostných surovin především zinek, nikl, uran, zemní plyn, zlato stříbro, měď a olovo. Nejvýznamnější je zde strojírenský a chemický průmysl, který je soustředěn převážně v Montrealu a Torontu. Vodní elektrárny jsou na východním pobřeží převážně na řece sv. Vavřince. Část ropy a zemního plynu se vyváží do USA. Geologický průzkum nerostného bohatství není zdaleka ukončen.

Doprava
Doprava je moderní, velký význam má lodní doprava převážně po jezerech a řece sv. Vavřince. Pro pevninskou dopravu stále tvoří největší překážku Kordillery. Cestuje se převážně automobilem nebo letecky. Železnice se využívají převážně pro nákladní přepravu
 
Cestovní ruch
Cestovní ruch se zařadil mezi osm nejdůležitějších hospodářských odvětví země a zaměstnává desetinu obyvatel. Niagarské vodopády a Skalnaté hory jsou známé v celém světě. Turisty přitahuje také historické město Québec, staré čtvrti Montrealu, moderní Toronto s telekomunikační věží, nejvyšší volně stojící stavbou na světě.

Protože téměř čtyři pětiny severu země jsou neobývané, mohou milovníci přírody neomezeně prozkoumávat rozlehlé části nezničené krajiny Divokou krajinou táhnou losi, karibu, sobi a vlci, řeky překypují lososy, pstruhy, okouny a štikami. Kanada má po Rusku nejvíce jezer na světě. Také ochrana přírody má v této zemi dlouhou tradici: první národní park Banff byl založen ve Skalnatých horách už v roce 1885.

Mezi nejznámější národní parky patří:
NP JASPER - Národní park Jasper, obklopený ledovci a vysokými horami, se rozkládá v jihozápadní části Alberty a od Edmontnu je vzdálen 370 km. NP má typicky horské vzezření . Charakterizují jej úzká, hluboká údolí, skalní útesy, jezera ledovcového původu, a význačné ledovce mezi nimiž je i ledovec Columbia.

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Prírodné vedy » Geografia

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.033 s.
Zavrieť reklamu