Jižní Amerika

Rozloha: 17 611 000 km2
Počet obyvatel:283 519 000
Nejvyšší hora: Aconcagua, Argentina-6960 m.n.m
Nejdelší řeka:Amazonka, 6515 km
 
Andy a Amazonka:
Jižní Americe dominují dvě velké přírodní zajímavosti. Na západě Andy, díky jimž patří Ekvádor, Peru a Bolívie mezi nejvýše položené země. V Bolívii je nejvýše položené hlavní město. La Paz, který leží 3600 m.n.m. Směrem na východ k Atlantiku protéká deštným pralesem řeka Amazonka. Amazonka svádí nejvíce vody a místy je až 20 km široká.
Jižně od Amazonky leží vysoká brazilská vysočina a dále k jihu Argentina. Mezi Andy a Tichým oceánem leží Chile, dlouhé přes 4200 km a široké maximálně 430 km.

Obyvatelstvo:
Než na tento kontinent přijeli v 16. století dobyvatelští Španělé a Portugalci, byla Jižní Amerika domovem mnoha původních obyvatel. Milióny jich zemřely po příchodu Evropanů – někteří byli zabiti dobyvateli, jiní nepřežili evropské nemoci, protože v sobě neměli dostatek obraných látek, a někteří nevydrželi kruté zacházení. Mnoho žen se provdalo za španělské usedlíky, kteří hledali bohatství. Jejich potomci se nazývají míšenci. Mezi lety 1518 až 1850 sem bylo dopraveno 7 miliónů afrických otroků a mezi lety 1850 až 1930 přijelo dalších 12 miliónů Evropanů.

Dnes najdeme v Jižní Americe směsici mnoha různých ras, obzvláště ve velkých městech. I přesto jsou v Andách vesnice s původním obyvatelstvem téměř bez vlivu cizinců a v povodí Amazonky stále žijí původní kmeny, které mají s ostatním světem jen minimální kontakt.

Chudý kontinent:
Jižní Amerika má nejrychleji narůstající počet obyvatel na světě, ale většina lidí je chudá. Velká část země je rozdělena na velkostatky zvané latifundie, které vlastní několik boháčů. Výsledkem je, že milióny lidí se stěhují do rychle narůstajících měst, jako je Sao Paulo. Ale tady pro ně není často práce ani domy a tisíce jich spí bez střechy nad hlavou nebo žijí v domech složených z odpadů. V některých zemích Jižní Ameriky se rozrůstá průmysl, obzvláště v Brazílii. Růst je však pomalý, protože vlády dluží tolik peněz bankám v Americe, Evropě a Japonsku, že nemohou platit za další rozvoj v jejich zemi.

Tropický deštný prales:
Amazonské pralesy se kácejí pro dřevo a vypalují, aby se mohly zřizovat nové farmy, silnice a doly. Rychlost likvidace pralesa je 260 km2 denně. Jen v 80. letech byla zničena téměř polovina brazilského deštného pralesa. Tím jsou poslední v pralese žijící indiánské kmeny ohroženy vymřením stejně jako velký počet rostlin a zvířat, a zemská atmosféra může utrpět nenapravitelné škody.