Husitská hudba

Spoločenské vedy » Umenie

Autor: oliverius
Typ práce: Referát
Dátum: 25.08.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 328 slov
Počet zobrazení: 2 756
Tlačení: 431
Uložení: 482
Praktické!
Jan HUS - žijící v době 1371 - 1415 - český náboženský reformátor. Prosazoval lidový zpěv při bohoslužbě jako aktivní formu účasti obce věřících na obřadech. Zpívali se především 4 církví povolené lidové duchovní písně: Hospodine, pomiluj ny, Svatý Václave, Buóh všemohúcí, Jezu Kriste, ščedrý kněže. Základní památka husitského zpěvu - Jistebnický kancionál mu připisuje autorství písní Jezu Kriste, ščedrý kněže a Navštěv nás, Kriste žádúcí (které však jsou doloženy už ve 14. století). V obou případech jde tedy pouze o textovou revizi. Do husitské doby náleží ještě vznik 11 písní k různým příležitostem a svátkům, z nichž některé jsou mu tradicí připisovány.
Husitská píseň - písňová kultura husitského revolučního hnutí z první třetiny 15. století. Husitství si vytvořilo velmi záhy originální a rozsáhlý písňový repertoár, navazující na melodický typ předchozích českých lidových písní, ale prohlubující jej výrazně k citové opravdovosti a stavebné semknutosti. Husitská píseň podstatně zapůsobila na pozdější českobratrskou duchovní píseň i na písňovou kulturu německé reformace aj. Už v době formování husitského revolučního hnutí vznikala řada písní, např. Slyšte rytieři boží. Hlavními středisky vzniku a pěstování písní byly Tábor a Praha, zejména v začátcích hnutí kolem roku 1420.

Zachovaly se četné liturgické zpěvy (menší části i sekvence, nešpory, zpěvy k velikonočním obřadům, hymny), dále duchovní písně, z nichž tři jsou spojovány se jménem táborského kněze a skladatele Jana Čapka (Nuž křesťané viery pravé, Ve jménu božie počněme, Dietky, bohu zpievajme), dále zpívané modlitby, z nichž hudebně nejcennější je tzv. husitský Otčenáš, četné výroční písně, určené k jednotlivým církevním svátkům a výročím, písně o svátostech, mj. i o kalichu aj. Hudebně nejsamostatnější a nejcennější jsou písně válečné, zejm. píseň Ktož jsú boží bojovníci, jež měla v Žižkově vojsku roli válečné hymny a jejíž text obsahuje i základní myšlenky válečného řádu Žižkova, dále píseň Povstaň, povstaň, veliké město pražské, píseň Dietky, v hromadu se senděme, jíž byli v Táboře vítáni husitští bojovníci po vítězných bitvách, aj. Nejdůležitějším pramenem k dějinám husitské písně je husitský Jistebnický kancionál.

Antonín Dvořák ve své Husitské overtuře op 67 z roku 1883 zpracovává mj. husitskou píseň Ktož jsú boží bojovníci a staročeský svatováclavský chorál.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Spoločenské vedy » Umenie

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.011