Expozice Jiřského kláštera - Česká gotika

Spoločenské vedy » Umenie

Autor: oliverius
Typ práce: Referát
Dátum: 25.08.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 892 slov
Počet zobrazení: 4 373
Tlačení: 475
Uložení: 487
Praktické!
Úvod - stručná historie Jiřského klášter
V roce 920 založil Vratislav trojlodní baziliku sv. Jiří v roce 973 byl při něm založen klášter benediktinských kanonisek (nejstarší klášter v Českých zemích) - založen Miladou manželkou Boleslava II. (sama se stala první abatyší). Žili zde hlavně neprovdané dcery významných rodů (získávali zde vychování). Klášter byl za obléhání roku 1142 zničen a obnoven v letech 1145-1151. Byl zrušen roku 1782 v rámci reforem Josefa II. V šedesátých letech bylo rozhodnuto o využití pro expozici Národní galerie - roku 1976 byly úpravy dokončeny a došlo k otevření pro veřejnost.
 
České gotické malířství
Časově je soubor deskových obrazů ohraničen lety 1340-1540 obsahuje celý vývoj od nejstarších dochovaných až do pozdní gotiky. Povahou a určením jde o díla sloužící výhradně k náboženským či kultovním účelům (včetně votivních děl). Jedná se zejména o madony portréty svatých cykly ze života Krista a svatých. Díla se příliš neliší od světové gotiky je pod vlivem Byzance a Itálie ale jsou zde i jisté anomálie - malované rámy s figurální výzdobou. Provedení kombinuje italobyzantské a západoevropské prvky, ale je silně inviduální v době poklesu umělecké hodnoty je zákonitě horší i kvalita provedení. Autoři děl jsou vesměs anonymní - autoři jsou pojmenováváni podle umístění jejich nejvýznamnějšího díla. Výjimkou je Mistr Theodorik.Vypuknutím husitských válek dochází k období umělecké stagnace a úpadku.
 
Mistr Vyšebrodského oltáře (polovina 14. stol.)
Cyklus devíti desek (Zvěstování P.Marii, Narození Krista, Klanění sv. tří králů, Kristus na hoře olivetské, Ukřižování, Oplakávání Krista, Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení Krista, Seslání ducha svatého) je zde v obvyklé pozici donátor s kostelem v dleních (pravděpodobně Petr I. Z Rožmberka). Cyklus je dílem dílny (na obraze prokazatelně pracovalo několik malířů) používá lineární abstrakci a italské prostorové pojetí, pozadí je zlaté (pozornost se má soustředit na postavy).
 
Mistr Theodorik (padesátá a šedesátá léta 14. Stol.)
Cyklus 127 desek polopostav světců a světic umístěných v kapli sv. Kříže.. V rámech jsou otvory pro umístění relikvií celé obrazy pak tvoří jakés relikviáře (Nebeské vojsko strážící kapli, klenoty a ostatky Kristova utrpení).
V jeho dílně pracovalo pravděpodobně 4-5 malířů + pomocníci. Postavy v nadživotní velikosti (mají objem nejsou lineární).
 
Votivní obraz pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. (kol. 1370)
Deska je rozdělena na světskou a nebeskou sféru (Nebeská - uprostřed trůní pana Marie s Ježíškem za ní stojí dva andělé po pravici klečí Karel IV. s erbem říšské orlice a za ním stojí jeho osobní patron sv. Zikmund po levici kralevic Václav IV. s erbem českého lva za ním stojí český patron sv. Václav s korouhví. Světská - uprostřed klečí donátor zachycený s profilu se spojeným erbem svého rodu a pražské kapituly, kolem něj stojí  zemští světci, na pravo sv. Prokop a sv. Vojtěch a na levo sv. Vít a sv. Ludmila.) Stylově deska vychází ze stylu Mistra Theodorika, ale co do hry světel a ztvárnění postav se blíží Mistru Třeboňského oltáře.
 
Mistr Třeboňského oltáře (poslední čtvrtina 14. stol.)
Desky Kristus na hoře Olivetské a Zmrtvýchvstání vstání Krista jsou součástí neúplného oltáře. Jsou malovány po obou stranách (na druhé straně hory Olivetské Sv. Kateřina, Sv. Máří Magdalena a Sv. Markéta a na druhé straně Zmrtvýchvstání je Sv. Jakub, Sv. Bartoloměj a Sv. Filip. Anonymnní tvůrce stál v čele velké pravděpodbě dvorské dílny. Významná je zejména Madona roudnická má naproti tradici prohozené umístění Marie napravo a Ježíšek nalevo. Madona není ztvárněna jako strnulá světice s klidným usmívajícím se dítětem, ale jako urozená žena matka s malým dítětem je zvýrazněn jejich stah. Madona Aracoeli vznikla v dílně mistra významné jsou postavy světců na rámu - první doklad rámové malby.
 
Madona svatovítská
Obrácená oproti roudnické, složitá hra stínů a přesná malba obě postavy se dívají na diváka na rámu jsou vyobrazeni světci a významní církevní hodnostáři.
 
Mistr Rajhradského oltáře
Ukřižování rajhradské obraz je tvoře bohatým panorámatem a dílčími motivy. Autor se nevyhýbá ani karikatuře a dramatickému vystižení společenského klimatu těsně před vypuknutím husitských bouří. Směřuje ke sdělnosti a vyjádření empirické zkušenosti.
 
Mistr Litoměřického oltáře
Navštívení Panny Marie - postavy dostávají objem a vlastní biologické rysy (naběhlé víčka, kloubovité ruce...), krásně zpracované pozadí s vegetací plné barvy. Autor tvoří přechod mezi pozdní gotikou a renesancí.
 
České gotické sochařství
České sochařství čerpalo především z Francie a Porýní. Ze začátku se uplatňuje hlavně lineární ztvárnění, později se uplatňuje tendence k jisté sekularizaci náboženského tématu. V patnáctém století se uplatňuje krásný sloh, vněm se též odráží nabitá, neklidná a revoluční atmosféra té doby. V husitských válkách se stáhla do katolických středisek (Morava, jižní Čechy). Gotická tradice zasahuje hluboko do šestnáctého a ojediněle i do počátku sedmnáctého století. Náměty jako u malířství.
 
Madona strakonická
Monumentalita sochy čerpá zejména z vysoko postaveného pasu a členění sochy pomocí drapérie. Sochy nemají výraz jsou strohé a v lineárním stylu. Jsou zde patrné zbytky původní polychromie.
 
Pieta z Lásenic
Jedná se o archaické ztvárnění vertikální piety. Socha je napohled strohá v obličeji Marie není žádný výraz, opora Kristovu tělu je jen naznačena. Polychromovaná.
 
Martin a Jiří z Kluže
Boj sv. Jiří s drakem (bronz) - Je zde zdůrazněn rotační pohyb jezdce, je zde vyjímečný smysl pro proporce a realistické detaily. Podstavec je okořeněn ještěrkou a hady znázorňující pravděpodobně kořeny zla. Kořeny sochy můžeme sledovat do antiky a Byzance. Co do sochy koně, se autor nechal inspirovat Itálií.
 
Mistr Krumlovské madony - následovník
Varianta Krumlovské madony - Je ve krásném slohu v plné míře se zde uplatňuje jeho lyričnost, citovost a idealizace postav. Postava se ztrácí v záhybech složitého roucha Ježíšek je umístěn na volnou nohu postavy mají výraz a vyzařují z nich city. Socha není v linii, ale je umístěna prostorově narozdíl od klasického frontálního zpracování.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#cesko umenie


Odporúčame

Spoločenské vedy » Umenie

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.042