Církev ve středověku
Autor: Nelly
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 15.07.2009
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 624 slov
Počet zobrazení: 6 100
Počet zobrazení: 6 100
Tlačení: 599
Uložení: 605
Uložení: 605
(boj o investituru, křížové výpravy obecně, podrobněji do Svaté země)
1054 – velké schizma (= rozluka církve)
- západní (římská, latinská, katolická) – papež, latina
- východní (ortodoxní, pravoslavná) – patriarcha, řečtina
- církev udržuje vědomí jednotné říše
- učení o „trojím lidu“
- hospodářská prosperita církve
- výsadní nositelkou kultury, vzdělanosti (školy)
Boj o investituru
- spor o prvenství mezi světskou a církevní mocí
- (Investio = oblékat slavnostní roucho, přeneseně udělovat biskupský prsten a berlu)
1073 – papežem Řehoř VII. bez souhlasu císaře
- Dictatus papae - nároky na světskou moc
- vznesl požadavky na právo dosazování a odvolávání panovníků
- požadavek, aby se císař vzdal práva jmenovat biskupy
- císař Jindřich IV svolal synodu (shromáždění)
- papež sesazen × na oplátku Jindřich vyloučen (exkomunikován) z církve - knížata tímto zbavena věrnosti
- vzpoura (podpora papeže)
- pokořující pouť Jindřicha k papeži – prosba o odpuštění
pak ale pokračování sporů až do r.1122 à konkordát wormský (smlouva církve a státu)
- volba biskupů církví (berla a prsten) za královy přítomnosti (žezlo)
- à sice kompromis, ale v podstatě posílení církevní moci (snížil králův vliv na vysoký církevní klérus)
Křížové výpravy (kruciáty)
příčiny:
- populační přírůstek à potřeba nových území, pro poddané (svoboda, půda, snadnější živobytí)
šlechta – získat nové léno (mladší synové kvůli majorátu)
- obchodní význam - italská města(Janov, Pisa, Benátky)
- k vyvolání zapotřebí především ideologické motivy
vzestup náboženského cítění v 11.století
příchod seldžuckých Turků do Malé Asie a na Blízký východ à 1076 dobyt Jeruzalém – posvátná místa pro křesťany (vláda Arabů vystřídána Turky à zhoršení podmínek pro poutníky do Svaté země)
- ohrožena Byzanc à žádost o pomoc
1095 - svolán koncil (Clermont) – papež Urban I. výzva k válečné výpravě (svaté válce) proti nevěřícím
- cíl – osvobodit Boží hrob a Svatou zemi od Turků + hospodářské a politické cíle
- za účast slib duchovní milosti, příděl půdy na Východě
- ohlas a nadšení – vidina zisku a slávy
bojovníci označeni červeným křížem - křižáci
celkem 8 křížových výprav (+ jedna dětská)
- 1.výprava: - dobytí Jeruzaléma a vůbec největší územní zisky à křižácké státy
- 2.výprava: - neúspěšná snaha o rozšíření území křižáckých států, Turky dobyt zpátky Jeruzalém
- 3.výprava: - snaha o zvrat nepříznivé situace; jen částečný úspěch (Fridrich Barbarossa, Richard Lví srdce)
- 4.výprava: - na popud Benátčanů zaměřena proti křesťanům (Byzanci) à dobyt à Latinské císařství
1212 – dětská křížová výprava: malý úspěch profesionálních armád à myšlenka, že Boží hrob mohou osvobodit jen nevinní – bez hříchu (děti); zákaz papeže, přesto uskutečněna, ztráty na životech, obchodníky v Marseille někteří prodáni do otroctví
konec křižáckých států (1291 – dobyta poslední křižácká pevnost Akkon)
důsledky křížových výprav
- vzrůst moci a bohatství církve
- rozvoj měst – Benátky, Janov – obchod
- křesťanské panství na Blízkém východě se nepodařilo udržet
- kulturní obohacení Evropy (styk s arabskou a byzantskou kulturou) – východní přepych
- nové plodiny (rýže, mák, broskve, citrony)
- rytířská kultura - trubadúři
vznik rytířských řádů – spojení vojenské a charitativní činnosti s životem mnišských řádů (původně ochrana poutníků na dobytých území)
- johanité à maltézští rytíři
- templáři
- řád německých rytířů
křížové výpravy pořádány i do jiných oblastí proti nevěřícím:
- španělská reconquista – proti muslimským Arabům na Pyrenejském poloostrově
- později proti křesťanským národům, které se stavěli proti církvi (husitství)
Církev po skončené křížových výprav
vzrůst bohatství církve (kořist, odpustky) à život v přepychu à veřejné pohoršení, odpor, úsilí obnovit apoštolskou chudobu
vznik sekt – sdružení nespokojených – ohrožení autority církve
- např. hnutí katharů, albigenští, valdenští
- proti nim křižácké výpravy
- v pol.13. století zřízena Svatá inkvizice – instituce k vyhledáváni a souzení kacířů, s velkými pravomocemi
vznik žebravých řádů – měli žít jen z podpory a almužen
- františkáni
- dominikáni – od 13.století řídili inkvizici
- karmelitáni
- augustiniáni - poustevníci
1054 – velké schizma (= rozluka církve)
- západní (římská, latinská, katolická) – papež, latina
- východní (ortodoxní, pravoslavná) – patriarcha, řečtina
- církev udržuje vědomí jednotné říše
- učení o „trojím lidu“
- hospodářská prosperita církve
- výsadní nositelkou kultury, vzdělanosti (školy)
Boj o investituru
- spor o prvenství mezi světskou a církevní mocí
- (Investio = oblékat slavnostní roucho, přeneseně udělovat biskupský prsten a berlu)
1073 – papežem Řehoř VII. bez souhlasu císaře
- Dictatus papae - nároky na světskou moc
- vznesl požadavky na právo dosazování a odvolávání panovníků
- požadavek, aby se císař vzdal práva jmenovat biskupy
- císař Jindřich IV svolal synodu (shromáždění)
- papež sesazen × na oplátku Jindřich vyloučen (exkomunikován) z církve - knížata tímto zbavena věrnosti
- vzpoura (podpora papeže)
- pokořující pouť Jindřicha k papeži – prosba o odpuštění
- volba biskupů církví (berla a prsten) za královy přítomnosti (žezlo)
- à sice kompromis, ale v podstatě posílení církevní moci (snížil králův vliv na vysoký církevní klérus)
Křížové výpravy (kruciáty)
příčiny:
- populační přírůstek à potřeba nových území, pro poddané (svoboda, půda, snadnější živobytí)
šlechta – získat nové léno (mladší synové kvůli majorátu)
- obchodní význam - italská města(Janov, Pisa, Benátky)
- k vyvolání zapotřebí především ideologické motivy
vzestup náboženského cítění v 11.století
příchod seldžuckých Turků do Malé Asie a na Blízký východ à 1076 dobyt Jeruzalém – posvátná místa pro křesťany (vláda Arabů vystřídána Turky à zhoršení podmínek pro poutníky do Svaté země)
- ohrožena Byzanc à žádost o pomoc
1095 - svolán koncil (Clermont) – papež Urban I. výzva k válečné výpravě (svaté válce) proti nevěřícím
- cíl – osvobodit Boží hrob a Svatou zemi od Turků + hospodářské a politické cíle
- za účast slib duchovní milosti, příděl půdy na Východě
- ohlas a nadšení – vidina zisku a slávy
bojovníci označeni červeným křížem - křižáci
celkem 8 křížových výprav (+ jedna dětská)
- 1.výprava: - dobytí Jeruzaléma a vůbec největší územní zisky à křižácké státy
- 2.výprava: - neúspěšná snaha o rozšíření území křižáckých států, Turky dobyt zpátky Jeruzalém
- 3.výprava: - snaha o zvrat nepříznivé situace; jen částečný úspěch (Fridrich Barbarossa, Richard Lví srdce)
- 4.výprava: - na popud Benátčanů zaměřena proti křesťanům (Byzanci) à dobyt à Latinské císařství
1212 – dětská křížová výprava: malý úspěch profesionálních armád à myšlenka, že Boží hrob mohou osvobodit jen nevinní – bez hříchu (děti); zákaz papeže, přesto uskutečněna, ztráty na životech, obchodníky v Marseille někteří prodáni do otroctví
konec křižáckých států (1291 – dobyta poslední křižácká pevnost Akkon)
důsledky křížových výprav
- vzrůst moci a bohatství církve
- rozvoj měst – Benátky, Janov – obchod
- křesťanské panství na Blízkém východě se nepodařilo udržet
- kulturní obohacení Evropy (styk s arabskou a byzantskou kulturou) – východní přepych
- nové plodiny (rýže, mák, broskve, citrony)
- rytířská kultura - trubadúři
vznik rytířských řádů – spojení vojenské a charitativní činnosti s životem mnišských řádů (původně ochrana poutníků na dobytých území)
- johanité à maltézští rytíři
- templáři
- řád německých rytířů
křížové výpravy pořádány i do jiných oblastí proti nevěřícím:
- španělská reconquista – proti muslimským Arabům na Pyrenejském poloostrově
- později proti křesťanským národům, které se stavěli proti církvi (husitství)
Církev po skončené křížových výprav
vzrůst bohatství církve (kořist, odpustky) à život v přepychu à veřejné pohoršení, odpor, úsilí obnovit apoštolskou chudobu
vznik sekt – sdružení nespokojených – ohrožení autority církve
- např. hnutí katharů, albigenští, valdenští
- proti nim křižácké výpravy
- v pol.13. století zřízena Svatá inkvizice – instituce k vyhledáváni a souzení kacířů, s velkými pravomocemi
vznik žebravých řádů – měli žít jen z podpory a almužen
- františkáni
- dominikáni – od 13.století řídili inkvizici
- karmelitáni
- augustiniáni - poustevníci
Podobné práce | Typ práce | Rozsah | |
---|---|---|---|
Kresťanská církev v ranom stredoveku | Učebné poznámky | 734 slov | |
Stredoveká cirkev | Referát | 489 slov | |
12. Vývoj cirkvi v Uhorsku | Referát | 1 409 slov | |
Cirkev a náboženstvá na Slovensku v ranom novoveku | Referát | 3 262 slov | |
Korene stredoveku | Ostatné | 184 slov | |
Křesťanské náboženství a církev v raném středověku | Referát | 1 292 slov | |
Charakteristika pozdního a vrcholného středověku | Referát | 539 slov | |
Evropa v období vrcholného středověku | Referát | 1 345 slov | |
Ako sa žilo v stredoveku a Stredoveké mestá | Učebné poznámky | 192 slov | |
Tri ríše raného stredoveku | Učebné poznámky | 386 slov | |
Rytmus života – Jeden deň v stredoveku | Učebné poznámky | 87 slov | |
Charakteristika a delenie stredoveku | Učebné poznámky | 229 slov | |
Evropa v období raného středověku | Referát | 543 slov | |
Ako sa žilo v stredoveku | Ostatné | 143 slov | |
Svet v období raného stredoveku | Referát | 793 slov |
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#cirkev v stredoveku #cirkev na Slovensku v stredoveku #církev ve středověkuDiskusia: Církev ve středověku
Pridať nový komentárVygenerované za 0.022 s.