Myšlení

Spoločenské vedy » Psychológia

Autor: denaley
Typ práce: Referát
Dátum: 06.02.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 055 slov
Počet zobrazení: 4 805
Tlačení: 490
Uložení: 490
Praktické!
Historie
Myšlení můžeme nazvat “nejmladším psychickým procesem”. Nejen, že se předpokládá jeho relativně nedávný vznik ve fylogenezi, ale také psychologové se dlouho neměli k tomu, aby myšlení uznali za samostatný psychický proces.
Logika ve svých raných počátcích měla ambice stát se vědou o “správném lidském myšlení”. Znalost formální logiky byla považována za předstupeň vševědoucnosti a hlavní nástroj pro odlišení pravdy a nepravdy. Hlavním znakem racionality byl logicky konzistentní obraz světa.

V období počátků vědecké psychologie (2. pol. 19. stol.) se kapitoly o myšlení suplovaly výkladem logiky, zejména aristotelskými sylogismy. Zakladatel vědecké psychologie Wilhelm Wundt považoval myšlení za příliš složitý proces, než aby ho bylo možno studovat experimentálně. Až Würzbuská škola odmítla tuto tezi a vydala se prozkoumávat neprobádanou oblast nejvyššího kognitivního psychického procesu pomocí experimentu a introspekce.

Osvaldu Külpemu se podařilo dokázat nejen, že myšlení nemusí být doprovázeno představou, a je tedy samostatným psychickým procesem odlišným od představování, ale i že psychologické zákonitosti myšlení jsou odlišné od zákonitostí logiky. Výzkumy byly sice kritizovány z různých stran, ale v 60. letech 20. století se Humphreys zasloužil o revizi výsledků v pojmech kognitivní psychologie a uznání většiny jejich výzkumných závěrů.
Tato práce se pokusí ilustrovat rozdíl mezi logickým úsudkem a úsudkem vytvořeným lidmi v běžných situacích na příkladech provedených výzkumů, a to jak v ontogenetickém vývoji, tak u dospělých jedinců. Pokusí se také s výsledky a metodologií některých výzkumů polemizovat.
Myšlení je nejvyšší forma poznávací činnosti.
Poruchy myšlení se vyskytují zejména u schizofrenie a dělí se na poruchy formy a poruchy obsahu myšlení.

Myšlení v ontogenetickém vývoji
Způsob myšlení dětí (a primitivních národů) nám dává překrásný barvitý obraz o odlišnostech formálně logických úsudků po vzoru vědce od myšlení živých lidských bytostí. Pro ilustraci se budu držet Piagetova rozdělení vývojových stadií kognitivního vývoje.

Senzomotorické stadium
trvá od narození až do asi 18 měsíců věku. Pro laika je většinou překvapením, že se mluví o fázi vývoje myšlení či inteligence, jde totiž o období orientace v nejbližším prostoru a čase, období, kdy dítě poznává, že záměr může vést k pohybu jeho končetin. Schopnost ovládání vlastního těla (ještě ovšem bez pojetí já a vědomí vlastních hranic) je hlavním vývojovým úkolem kojence.

Symbolické předpojmové období trvá zhruba do 4 let věku. Dítě je schopné chápat symbolické vztahy (například zmuchlaný závoj představuje princeznu, kolík na prádlo prince), používá první slova ve významu předpojmů (například HAM znamená. že někdo jí, že má dítě hlad, nebo i nějakou potravinu). Vysvětlení různých přírodních jevů je egocentrické – řeka je tu proto, abych se měl kde koupat; dveře, o které jsem se bouchl mne chtěly uhodit. Dítě svoje mentální stavy přisuzuje nejen lidskému, ale také zvířecímu i neživému okolí.

Období názorného myšlení je obdobím Johna Locka. Dítě zhruba do 8 let je odkázané na to, co vidí, což nejlépe ilustruje korálkový experiment. Dítě nám odsouhlasí, že v obou skleničkách je korálků stejně, pokud mají stejný tvar, ale pokud korálky přesypeme, rozhodne se, že “tady je toho více, protože je to vyšší (širší)”. Rozhodne se prostě pro jednu dimenzi, podle které poměřuje a tu druhou už nebere v úvahu. Dáme-li tuto zkoušku dětem starším, myslí si, že si z nich tropíme žerty. Odpověď je okamžitá a vysvětlení “že je to jasné, protože jich ani neubylo, ani nepřibylo”.

Období konkrétních logických operací trvá zhruba do 12 let. Dítě vnímá více dimenzí najednou, chápe rozdíl mezi prvkem a třídou (více je všech korálků než žlutých korálků), je schopno se v myšlení vracet, nečiní mu problém konkrétní logické operace jako je třídění nebo srovnávání. Není však schopno vyřešit následující problém: Všichni Feso jsou Daro, všichni Daro umí plavat, co můžeš říci o Feso? Dítě se prostě zeptá, co je to Feso a co Daro. S konkrétním materiálem ovšem nemá problémy: Všichni rejnoci jsou ryby, všechny ryby umí plavat, jak je to s rejnoky?

Období formálních logických operací nastupuje po 12 roce věku. Takového teenagera nezajímá, co jsou Feso a co Daro, prostě Feso umí plavat. Taková vyspělost v myšlení, která umožňuje vytvářet si ideály a jiné možné světy je ovšem někdy vykoupena tvrdou deziluzí a sebevražednými tendencemi. Dost vysoká cena za schopnost vědeckého myšlení.

Problémy s implikací
V běžné řeci se spojky “když” a “jestliže” používají jak ve významu logické implikace, tak ekvivalence. Mluvčí, který řekne “Když bude pěkně, pojedu se koupat” má velmi často na mysli také “A když nebude pěkně, nepojedu se koupat”, tedy používá spojku “když” ve smyslu ekvivalence (jako oboustrannou šipku), nikoliv implikace (jako jednostrannou šipku).

I implikace jako taková v sobě obsahuje problém. Materiální implikace (odpovídající tabulce hodnot v klasické výrokové logice s jedničkou v prvním, třetím a čtvrtém řádku) není jednotně uznávaným způsobem jejího chápání. Abychom si ilustrovali důsledky tohoto pojetí implikace, zamysleme se nad výrokem “jestliže je den, tak je noc”. Tento výrok není kontradikce, neboť proneseme-li jej v noci, pak je pravdivý. Jde to ovšem ještě dále. Implikace s nepravdivým výrokem jako prvním členem je totiž pravdivá, ať je druhý člen cokoli. 1=2 logicky implikuje, že jsem prezidentkou Spojených států.
Existuje velké množství experimentů, které ukazují značné rozdíly ve výsledcích na konkrétním a abstraktním materiálu.

Poruchy formy myšlení se dělí na:
Poruchy dynamiky myšlení, útlum myšlení - zpomalení myšlenkových procesů (extrémní formou je záraz myšlení), zrychlené myšlení; překotná řeč - odpovídá rychle, je těžké ho přerušit, některé věty zůstávají nedokončené, řeč je hlasitá.

Poruchy struktury myšlení:

Ulpívavé myšlení - setrvávání na jedné myšlence, představě
Zabíhavé myšlení - Hlavní myšlenka či to, co daný člověk chce říci, je přerušována a doplňována vedlejšími nepodstatnými myšlenkami.
Paralogické myšlení - jednotlivé myšlenky na sebe navazují podle povrchních podobností a náhodných asociací.
Tangenciální myšlení - Odpovědi se k otázce vůbec nevztahují či s ní souvisí pouze nepřímo (jeden o voze druhý o koze).
Inkoherentní myšlení - Myšlení je zcela nesrozumitelné.
Symbolické myšlení - dáno osobní symbolikou pro ostatní nesrozumitelnou
Katatymní myšlení - myšlení zkreslené emotivitou
Autisticko dereistické - Snížený kontakt mezi subjektivním světem nemocného a objektivní realitou. Vnitřním myšlenkám, představám připisuje charakter objektivní reality.
Nelogické myšlení - Daný člověk dospívá k názorům, které nejsou logické. (Např. rodiče jsou lidé, kteří vás vychovali, tedy co vás vychovává může být rodiči - tedy i např. zelenina, ovoce - vše vás něco naučí)
Roztržitost řečového projevu - V průběhu rozhovoru přeruší výpověď i třeba uprostřed věty nebo myšlenky a změní téma na podkladě podnětu z okolí. (Např. …potom jsem odešel ze San Franciska a přestěhoval jsem se do…kde jste koupil tu kravatu, vypadá jako…)

Zvukové asociace - výběr slov závisí spíše na zvukové než významové podobnosti.
Rezonérství - Neplodné úvahy o evidentních skutečnostech
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Kľúčové slová

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#poruchy myslenia #symbolické myslenie #Wilhelm Wundt #výroková logika #wilhelm wundt zivotopis #myslenie psychologia #racionalita


Odporúčame

Spoločenské vedy » Psychológia

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

0.013