Globální změny a globalizace
Autor: oliverius
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 01.09.2009
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 1 448 slov
Počet zobrazení: 4 608
Počet zobrazení: 4 608
Tlačení: 518
Uložení: 554
Uložení: 554
- při hodnocení změn – musíme určit základnu – to co zůstalo stabilní
Kategorie - které ke změnám přispívaly (v dávnější historii):
a) fyzické prostředí
- často působí na vývoj společenského řádu
- nejjasněji se to projevuje v extrémních přírodních podmínkách, jímž musí lidé přizpůsobit svůj život (např. polární oblasti, subtropické Středozemí)
- méně extrémní podmínky - první civilizace světa vznikaly v oblastech, kde byla úrodná zemědělská půda (v deltách řek)
- lidé se spíše pokoušejí své podmínky aktivně přetvářet, než aby se jim prostě přizpůsobovali (typy výrobních systémů silně ovlivňují úroveň a povahu změn probíhajících ve společnosti)
b) politická organizace
- způsob politické organizace
- existence politických činitelů (náčelníků, pánů, králů a vlád) významně usměrňuje vývoj
- ve společnostech v podobnými výrobními systémy se často setkáváme s velice odlišnými typy politické organizace (společnost založená na průmyslovém kapitalismu může mít politický systém demokratického typu ale i autoritářského)
- při vytváření prvních tradičních států hrála zásadní roli vojenská síla
c) kulturní faktory
a) působení náboženství
- náboženství může být ve společnosti konzervativní silou, ale i motorem inovací
- náboženské přesvědčení často hraje mobilizující roli v tlaku na společenské změny
b) způsob komunikace
- např. objev písma podnítil řadu společenských změn
- psaní změnilo vnímání vztahu mezi minulostí, současností a budoucností
c) úloha vůdčích jedinců
- velké náboženské postavy (Ježíš), politici a vojevůdci (Caesar) novátoři ve vědě a filozofii (Newton)
- jedinci mohou dosáhnout vůdcovských pozic a být ve své činnosti úspěšní pouze tehdy, jestliže k tomu existují společenské podmínky (např.předpokladem Gandhiho úspěchu bylo to, že válka a další události otřásly existujícími koloniálními institucemi)
Kategorie - které ke změnám přispívají (v současné době):
- v průběhu posledních dvou set let se podstatně zvýšilo tempo společenských změn
a) ekonomické vlivy
- zahrneme do nich vliv fyzického prostředí
- působení průmyslového kapitalismu - největší vliv
- přináší trvalý růst výroby a stále rostoucí akumulaci bohatství
- vyvolávání neustálých změn ve výrobních technologiích (inovace)
- v tradičních společnostech - výroba převážně lokální charakter (meziměstský obchod – jen luxusní zboží pro menšinu obyvatel)
- rozvoj moderního průmyslu odstranil lokalizovaných charakter a integroval výrobce i spotřebitele do dělby práce, která se dnes - změna způsob života lidí (město × venkov)
b) politické vlivy
- v tradičních civilizacích - politické změny se týkaly jen elit - život většiny populace pokračoval víceméně beze změn
- v moderních politických systémech - činnost předních politiků a vládních činitelů ovlivňuje život celé populace - politická rozhodnutí stimulují a usměrňují společenské změny v dané zemi
- vlády - hrají velkou roli při stimulaci/zpomalování ekonomického růstu
- vliv vojenská síla a války – proces rekonstrukce, vliv na ekonomiku
c) kulturní vlivy
rozvoj vědy
sekularizace myšlení
- zvyky nebo obyčeje nejsou přijatelné jen proto, že se opírají o autoritu tradice
- požadují se naopak více racionální základy
- změna - nejen způsob uvažování, ale i obsah myšlenek
- ideály rozvoje jedince, svobody, rovnosti a demokratické participace
Nová společnost
- různá stanoviska, kam nás vedou dnešní společenské změny
postindustriální společnost
- = informační společnost, společnost služeb, společnost znalostí
- přeměna k nové společnosti, která už není založena primárně na průmyslu - průmyslová éra jako taková končí
- význam je přičítán používání informací nebo znalostí
(výroba hmotných statků × výrobní systém, jehož základem je informace
- zaměstnanec jako dělník zaměstnaný v továrně - „bílé límečky“ – úředníci, technici a odborníci = vůdčí sociální vrstva
postmodernismus
- současné změny směřují k překonání modernity
- ztrácíme víru v pokrok, užitečnost vědy a naši schopnost ovládat moderní svět
- za základ moderního uvažování se považuje, že historie někam směřuje, obvykle k pokroku
- zmizela obecná představa pokroku, neexistuje už ani jedna obecně platná „historie“ (máme neomezený počet různých historií a forem znalostí, ale žádná z nich není závazná)
- postmoderní svět - pluralistický a rozmanitý
- s moderní dobou končí i historie - nový pluralistický svět nedokážeme popsat způsobem, který by měl obecnou platnost
konec historie (Francis Fukuyama)
- namísto zhroucení modernismu ohlašuje jeho celosvětové vítězství ve formě kapitalismu a liberální demokracie
- konec historie = konec všech alternativ k liberální demokracii (monarchismus, fašismus, komunismus)
- liberální demokracie dnes nemá konkurenta
nespecifikuje, jak se máme nebo musíme chovat – musíme jen respektovat názory ostatních (slučitelná s pluralismem životních postojů a cyklů)
- rozdělení země v budoucnosti na dvě sféry – posthistorickou (bez válek) a historickou (zhruba sever – jih)
- není pravděpodobné, že by historie vyčerpala veškeré alternativy
Ekologické problémy
ohrožení životního prostředí - jedním z problémů, kterému musí čelit celé lidstvo
ekologické otázky se týkají:
a) toho, jak zabránit průmyslovým katastrofám
b) toho, jak omezit škodlivé dopady lidské činnosti na ekosystémy
c) samotné podstaty našeho způsobu života v moderní společnosti
- dnes téměř neexistují žádné přírodní procesy, které by nepodléhaly lidskému vlivu
- reakcí na ekologická rizika - vznik hnutí a strany Zelených (Friends of the Earth, Greenpeace), působící po celém světě
úkoly: chránit životní prostředí planety, neobnovitelné zdroje a zbývající živočišné druhy
- znečištění nerespektuje hranice národních států – všichni jsou navzájem závislí
- globální společnost rizika (U.Beck) – dnes žijeme v globálním světovém řádu, v němž musíme čelit řad rizik, ekologických i jiných, která předchozí generace nepoznaly
globální ekologické hrozby – základní skupiny
a) znečištění životního prostředí
b) tvorba odpadů, které nemohou být snadno likvidovány nebo recyklovány
- odpadními materiály –nejen vyhazované předměty, ale také zplodiny vypouštěné do atmosféry (oxid uhličitý, freony)
teorie globálního oteplování
- jednou z hlavních příčin – oxid uhličitý
- oxid uhličitý v atmosféře planety - podobná funkce jako sklo ve skleníku
nechává sluneční paprsky projít k zemskému povrchu, ale nepropouští je zpátky - „skleníkový efekt“
- katastrofální důsledky: tání polárních oblastí a vzestupu teplot a hladin oceánů
- záplavy, změna úrodných oblastí v poušť
ozónová vrstva
- = plášť v atmosféře, který nás chrání před ultrafialovým zářením
- příčinou oslabování ozónové vrstvy – freony (plyny používané v aerosolech, chladničkách, klimatizaci)
- freony vstupují do chemických reakcí s ozónovou vrstvou a oslabují ji
- zvýšené dávky ultrafialového záření - škodlivé účinky (šedý zákal, kožní nádory)
c) vyčerpání neobnovitelných zdrojů
- moderní průmysl - stále rostoucí potřebu energie a surovin
- zdroje energie a surovin jsou omezené -
např. ropa- při současné spotřebě všechny známé zdroje vyčerpány kolem r.2050
- možnost řešení - nová ložiska, alternativní formy energie, hlavně-globální omezení spotřeby
záchrana životního prostředí - nejen technologické, ale i sociální změny
- není dostatek zdrojů k tomu, aby všichni mohli mít takovou životní úroveň (spotřeby), jaká je dnes v průmyslových zemích – měli by přehodnotit svá očekávání trvalého hospodářského růstu
civilizační × přírodní katastrofy
- přírodní katastrofy (hladomory, tornáda) jsou hmatatelné, zatímco radioaktivita a většina průmyslových toxinů působí plíživě a nedá se rozpoznat běžnými smysly
- přírodní katastrofa má obvykle zřetelný začátek i konec, zatímco civilizační katastrofy nejsou nijak vymezeny a vedou u obětí k permanentnímu znepokojení a úzkosti
Globální společnost a její rizika
otázky vývojových procesů, globalizace a ekologické otázky
Martin Albrow - pojem globální doba
- transformace národně definovaných společností v jedinou světovou společnost
- konec moderní éry - globální doba
faktory, které charakterizují globální dobu
- přispěly k přetvoření člověka a jeho chování
a) poškození životního prostředí – ovládání přírody byla hnacím motorem lidské činnosti
b) ztráta pocitu bezpečí vzhledem k rizikům spojeným s využívání atomové energie
c) nové komunikační cesty vzniklé vytvářením globálních sítí – překonávají časové i prostorové hranice
d) celosvětové obchodní styky – vznik korporativismu, slučování velkých společností. – nejdříve na národních úrovních poté nadnárodní
e) vědomí, že díky sociálním interakcím přesahujícím hranice žijeme v globální společnosti
- termín postmodernismus – pouze pojmenováním pro přechod
- časový přelom – rostoucí vliv globálních činností a rizik na život člověka
- počátky globální éry
- první dramatický krok – svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki
- skutečný konec moderní doby - pád berlínské zdi
- období 1945-1989 – přechodné období – překrývání moderní a globální doby
- po roce 1972 - došlo k k prudkému zvýšení ropy - lidé si uvědomili, že nekontrolovatelný ekonomický růst vede k brzkému vyčerpání přírodních zdrojů
- konec národních států – budou podřízeny státu globálnímu – zde jednají zástupci jednotlivých států, ale do svých rozhodnutí zahrnují celou zeměkouli
Ulrich Beck – kniha Riziková společnost
- přechod od industriální k rizikové společnosti – vznik a vzrůst civilizačního potenciálu sebezničení
- rostoucí rizikový potenciál = přeměna světové společnosti na společnost ohrožených – společenství strachu
- je reflexivní – sama sebe identifikuje jako problém
- proti znečištění životního prostředí lze něco podniknout - pouze zvýšením veřejného vědomí rizika (podíl sociálních hnutí – občanských iniciativ), prostřednictvím mezinárodních opatření
- technický pokrok by měl brát ohled na globální důsledky, ne jen na potřeby světového trhu
- fenomén individualizace – člověk- možnosti svobody a rozvoje při uspořádání života, za které nese odpovědnost sám – odkázán sám na sebe
- globální následky není možné překonat v rámci národního státu - potřeba nového, silného státu – ve smyslu transnacionálním
nutnost celosvětových regulačních mechanismů – tři možnosti
a) amerikanizace
b) silné transnacionální organizace (např.světová obchodní organizace) – problém legitimity
c) kosmopolitní rozšíření demokracie
citizenship – koncept světoobčanství
nutnost zrušit exkluzivitu práv národních států
Kategorie - které ke změnám přispívaly (v dávnější historii):
a) fyzické prostředí
- často působí na vývoj společenského řádu
- nejjasněji se to projevuje v extrémních přírodních podmínkách, jímž musí lidé přizpůsobit svůj život (např. polární oblasti, subtropické Středozemí)
- méně extrémní podmínky - první civilizace světa vznikaly v oblastech, kde byla úrodná zemědělská půda (v deltách řek)
- lidé se spíše pokoušejí své podmínky aktivně přetvářet, než aby se jim prostě přizpůsobovali (typy výrobních systémů silně ovlivňují úroveň a povahu změn probíhajících ve společnosti)
b) politická organizace
- způsob politické organizace
- existence politických činitelů (náčelníků, pánů, králů a vlád) významně usměrňuje vývoj
- ve společnostech v podobnými výrobními systémy se často setkáváme s velice odlišnými typy politické organizace (společnost založená na průmyslovém kapitalismu může mít politický systém demokratického typu ale i autoritářského)
- při vytváření prvních tradičních států hrála zásadní roli vojenská síla
a) působení náboženství
- náboženství může být ve společnosti konzervativní silou, ale i motorem inovací
- náboženské přesvědčení často hraje mobilizující roli v tlaku na společenské změny
b) způsob komunikace
- např. objev písma podnítil řadu společenských změn
- psaní změnilo vnímání vztahu mezi minulostí, současností a budoucností
c) úloha vůdčích jedinců
- velké náboženské postavy (Ježíš), politici a vojevůdci (Caesar) novátoři ve vědě a filozofii (Newton)
- jedinci mohou dosáhnout vůdcovských pozic a být ve své činnosti úspěšní pouze tehdy, jestliže k tomu existují společenské podmínky (např.předpokladem Gandhiho úspěchu bylo to, že válka a další události otřásly existujícími koloniálními institucemi)
Kategorie - které ke změnám přispívají (v současné době):
- v průběhu posledních dvou set let se podstatně zvýšilo tempo společenských změn
a) ekonomické vlivy
- zahrneme do nich vliv fyzického prostředí
- působení průmyslového kapitalismu - největší vliv
- přináší trvalý růst výroby a stále rostoucí akumulaci bohatství
- vyvolávání neustálých změn ve výrobních technologiích (inovace)
- v tradičních společnostech - výroba převážně lokální charakter (meziměstský obchod – jen luxusní zboží pro menšinu obyvatel)
- rozvoj moderního průmyslu odstranil lokalizovaných charakter a integroval výrobce i spotřebitele do dělby práce, která se dnes - změna způsob života lidí (město × venkov)
b) politické vlivy
- v tradičních civilizacích - politické změny se týkaly jen elit - život většiny populace pokračoval víceméně beze změn
- v moderních politických systémech - činnost předních politiků a vládních činitelů ovlivňuje život celé populace - politická rozhodnutí stimulují a usměrňují společenské změny v dané zemi
- vlády - hrají velkou roli při stimulaci/zpomalování ekonomického růstu
- vliv vojenská síla a války – proces rekonstrukce, vliv na ekonomiku
c) kulturní vlivy
rozvoj vědy
sekularizace myšlení
- zvyky nebo obyčeje nejsou přijatelné jen proto, že se opírají o autoritu tradice
- požadují se naopak více racionální základy
- změna - nejen způsob uvažování, ale i obsah myšlenek
- ideály rozvoje jedince, svobody, rovnosti a demokratické participace
Nová společnost
- různá stanoviska, kam nás vedou dnešní společenské změny
postindustriální společnost
- = informační společnost, společnost služeb, společnost znalostí
- přeměna k nové společnosti, která už není založena primárně na průmyslu - průmyslová éra jako taková končí
- význam je přičítán používání informací nebo znalostí
(výroba hmotných statků × výrobní systém, jehož základem je informace
- zaměstnanec jako dělník zaměstnaný v továrně - „bílé límečky“ – úředníci, technici a odborníci = vůdčí sociální vrstva
postmodernismus
- současné změny směřují k překonání modernity
- ztrácíme víru v pokrok, užitečnost vědy a naši schopnost ovládat moderní svět
- za základ moderního uvažování se považuje, že historie někam směřuje, obvykle k pokroku
- zmizela obecná představa pokroku, neexistuje už ani jedna obecně platná „historie“ (máme neomezený počet různých historií a forem znalostí, ale žádná z nich není závazná)
- postmoderní svět - pluralistický a rozmanitý
- s moderní dobou končí i historie - nový pluralistický svět nedokážeme popsat způsobem, který by měl obecnou platnost
konec historie (Francis Fukuyama)
- namísto zhroucení modernismu ohlašuje jeho celosvětové vítězství ve formě kapitalismu a liberální demokracie
- konec historie = konec všech alternativ k liberální demokracii (monarchismus, fašismus, komunismus)
- liberální demokracie dnes nemá konkurenta
nespecifikuje, jak se máme nebo musíme chovat – musíme jen respektovat názory ostatních (slučitelná s pluralismem životních postojů a cyklů)
- rozdělení země v budoucnosti na dvě sféry – posthistorickou (bez válek) a historickou (zhruba sever – jih)
- není pravděpodobné, že by historie vyčerpala veškeré alternativy
Ekologické problémy
ohrožení životního prostředí - jedním z problémů, kterému musí čelit celé lidstvo
ekologické otázky se týkají:
a) toho, jak zabránit průmyslovým katastrofám
b) toho, jak omezit škodlivé dopady lidské činnosti na ekosystémy
c) samotné podstaty našeho způsobu života v moderní společnosti
- dnes téměř neexistují žádné přírodní procesy, které by nepodléhaly lidskému vlivu
- reakcí na ekologická rizika - vznik hnutí a strany Zelených (Friends of the Earth, Greenpeace), působící po celém světě
úkoly: chránit životní prostředí planety, neobnovitelné zdroje a zbývající živočišné druhy
- znečištění nerespektuje hranice národních států – všichni jsou navzájem závislí
- globální společnost rizika (U.Beck) – dnes žijeme v globálním světovém řádu, v němž musíme čelit řad rizik, ekologických i jiných, která předchozí generace nepoznaly
globální ekologické hrozby – základní skupiny
a) znečištění životního prostředí
b) tvorba odpadů, které nemohou být snadno likvidovány nebo recyklovány
- odpadními materiály –nejen vyhazované předměty, ale také zplodiny vypouštěné do atmosféry (oxid uhličitý, freony)
teorie globálního oteplování
- jednou z hlavních příčin – oxid uhličitý
- oxid uhličitý v atmosféře planety - podobná funkce jako sklo ve skleníku
nechává sluneční paprsky projít k zemskému povrchu, ale nepropouští je zpátky - „skleníkový efekt“
- katastrofální důsledky: tání polárních oblastí a vzestupu teplot a hladin oceánů
- záplavy, změna úrodných oblastí v poušť
ozónová vrstva
- = plášť v atmosféře, který nás chrání před ultrafialovým zářením
- příčinou oslabování ozónové vrstvy – freony (plyny používané v aerosolech, chladničkách, klimatizaci)
- freony vstupují do chemických reakcí s ozónovou vrstvou a oslabují ji
- zvýšené dávky ultrafialového záření - škodlivé účinky (šedý zákal, kožní nádory)
c) vyčerpání neobnovitelných zdrojů
- moderní průmysl - stále rostoucí potřebu energie a surovin
- zdroje energie a surovin jsou omezené -
např. ropa- při současné spotřebě všechny známé zdroje vyčerpány kolem r.2050
- možnost řešení - nová ložiska, alternativní formy energie, hlavně-globální omezení spotřeby
záchrana životního prostředí - nejen technologické, ale i sociální změny
- není dostatek zdrojů k tomu, aby všichni mohli mít takovou životní úroveň (spotřeby), jaká je dnes v průmyslových zemích – měli by přehodnotit svá očekávání trvalého hospodářského růstu
civilizační × přírodní katastrofy
- přírodní katastrofy (hladomory, tornáda) jsou hmatatelné, zatímco radioaktivita a většina průmyslových toxinů působí plíživě a nedá se rozpoznat běžnými smysly
- přírodní katastrofa má obvykle zřetelný začátek i konec, zatímco civilizační katastrofy nejsou nijak vymezeny a vedou u obětí k permanentnímu znepokojení a úzkosti
Globální společnost a její rizika
otázky vývojových procesů, globalizace a ekologické otázky
Martin Albrow - pojem globální doba
- transformace národně definovaných společností v jedinou světovou společnost
- konec moderní éry - globální doba
faktory, které charakterizují globální dobu
- přispěly k přetvoření člověka a jeho chování
a) poškození životního prostředí – ovládání přírody byla hnacím motorem lidské činnosti
b) ztráta pocitu bezpečí vzhledem k rizikům spojeným s využívání atomové energie
c) nové komunikační cesty vzniklé vytvářením globálních sítí – překonávají časové i prostorové hranice
d) celosvětové obchodní styky – vznik korporativismu, slučování velkých společností. – nejdříve na národních úrovních poté nadnárodní
e) vědomí, že díky sociálním interakcím přesahujícím hranice žijeme v globální společnosti
- termín postmodernismus – pouze pojmenováním pro přechod
- časový přelom – rostoucí vliv globálních činností a rizik na život člověka
- počátky globální éry
- první dramatický krok – svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki
- skutečný konec moderní doby - pád berlínské zdi
- období 1945-1989 – přechodné období – překrývání moderní a globální doby
- po roce 1972 - došlo k k prudkému zvýšení ropy - lidé si uvědomili, že nekontrolovatelný ekonomický růst vede k brzkému vyčerpání přírodních zdrojů
- konec národních států – budou podřízeny státu globálnímu – zde jednají zástupci jednotlivých států, ale do svých rozhodnutí zahrnují celou zeměkouli
Ulrich Beck – kniha Riziková společnost
- přechod od industriální k rizikové společnosti – vznik a vzrůst civilizačního potenciálu sebezničení
- rostoucí rizikový potenciál = přeměna světové společnosti na společnost ohrožených – společenství strachu
- je reflexivní – sama sebe identifikuje jako problém
- proti znečištění životního prostředí lze něco podniknout - pouze zvýšením veřejného vědomí rizika (podíl sociálních hnutí – občanských iniciativ), prostřednictvím mezinárodních opatření
- technický pokrok by měl brát ohled na globální důsledky, ne jen na potřeby světového trhu
- fenomén individualizace – člověk- možnosti svobody a rozvoje při uspořádání života, za které nese odpovědnost sám – odkázán sám na sebe
- globální následky není možné překonat v rámci národního státu - potřeba nového, silného státu – ve smyslu transnacionálním
nutnost celosvětových regulačních mechanismů – tři možnosti
a) amerikanizace
b) silné transnacionální organizace (např.světová obchodní organizace) – problém legitimity
c) kosmopolitní rozšíření demokracie
citizenship – koncept světoobčanství
nutnost zrušit exkluzivitu práv národních států
Kľúčové slová
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#Globalizace #globalizace angličtina #fukuyama #postmodernizmus #zivotni prostrediDiskusia: Globální změny a globalizace
Pridať nový komentárVygenerované za 0.016 s.