Masová média a masová komunikace

Spoločenské vedy » Psychológia

Autor: oliverius
Typ práce: Referát
Dátum: 01.09.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 283 slov
Počet zobrazení: 12 016
Tlačení: 610
Uložení: 683
Praktické!
masová média
-  hromadné sdělovací prostředky
-  televize, videohry, noviny, časopisy, filmy, reklama, videa, kompaktní přehrávače...
-  významným způsobem formují naše zkušenosti a veřejné mínění
-  jsou přístupovou cestou ke znalostem

noviny
-  vyvinuly se z pamfletů a informačních letáků v 18.st.
-  deníky se objevily na konci 19.st.
-  zprávy a reklama se vyvíjely souběžně
-  USA byly průkopníky levného denního tisku - nejdříve v New Yorku

v USA nikdy nevznikly žádné celostátní noviny
-  prestižní noviny: New York Times a londýnské The Times (Independent, Today)
-  nejprodávanější noviny se staly mocnou politickou silou
-  jejich význam začal klesat s rozvojem rozhlasu a především televize
vydávání novin - v mnoha zemích je vlastnictví denního tisku soustředěno v rukou několika velkých korporací („tiskoví baroni“)
-  v USA se vydávání místního tisku stalo monopolní záležitostí
-  deníky často vycházejí z odlišných politických pozic
-  někdy se státy snaží vynutit si v tisku politickou rovnováhu
 
televize
-  rostoucí vliv televize, používání videorekordérů
-  nové formy sociálního chování a zvyků založeného na videohrách
 
veřejnoprávní televize - financována z poplatků za televizory, podílí se stát
komerční televize – financovány z reklamy – poplatky za reklamu určovány sledovaností
-  rozmach satelitní a kabelové televize - s jejich postupným prosazováním (na úkor tradičních kanálů) vlády ztrácejí plnou kontrolu nad obsahem vysílání

vliv televizních programů na naše jednání - výzkumy
-  soustřeďuje se především na děti – vlivy v procesu socializace
-  týkají se obvykle tří oblastí
a) působení televize na výskyt násilí a zločinu
b) povah televizních zpráv
c) role televize ve společenském a kulturním životě
 
televizní zprávy
-  obvykle hlavní zdroj informací o světě
-  výzkum Glasgowská skupina – Špatné zprávy
-  tvůrci zpravodajství jsou vlastně „strážnými“, kteří rozhodují o tom, co do zpráv vpustí (určují, o čem se veřejnost vůbec dozví
-  názory tvůrců televizního zpravodajství odrážejí postoje dominantních skupin ve společnosti
-  je obtížné definovat, kdy je zpravodajství objektivní - zprávy nejsou nikdy pouhým popisem toho, co se dané dne či týdne skutečně stalo
 
televize a násilí
-  programy pro děti jsou násilnější, přestože se v nich tak často nezabíjí (kreslené filmy)
-  je sporné, zda násilí zobrazené v televizi přímo povzbuzuje násilnické sklony u těch, kdo je sledují (obvykle ústředním tématem spravedlnost a trest - diváci mohou být ovlivněni spíš morálním poselstvím)
-  cílem televizní produkce je televizní odbyt - získání co nejširšího publika při nejnižších výrobních nákladech programů - násilné programy (není důkaz že by obliba pořadů souvisela s násilím v nich – ale odchýlit se je příliš velké riziko)
 
reklama - prostředek podpory odbytu
-  = zájmově vázaná informace podniku, jejímž prostřednictvím se výrobce pokouší vyvolat, udržet nebo zvýšit poptávku po zboží, aniž by změnil cenu, technickou kvalitu či nabízené množství
-  vnesením úsilí o zisk do kulturní produkce, splývá reklama s kulturou (Habermas, Adorno…)
 
zásadní význam masových médií pro manipulaci s potřebami lidí
funkce masové kultury je v příspěvku k udržení stability systému
-  potlačování kritického individuálního myšlení, vytváření falešných potřeb
dva typy manipulace
a) určité elity okupují masová média
b) na základě mechanismů tržního hospodářství je vyráběna apolitická masová kultura
 násilí v médiích může mít manipulativní aspekty
a) brutální programy jsou integračními obsahy bez kritiky stávajících sociálních a politických poměrů
b) schází zařazení individuálních osudů do společenského rámce
c) díky mnoha dobrodružným a akčním pořadům se politicky relevantní informace stává kvantitativně bezvýznamných
d) hranice mezi informací a zábavou se stále více stírají
 
vztah mezi kulturními produkty a společností kde vznikají
a) teze kontroly – náplň médií formuje a mění společnost (zobrazované násilí mění společnost v násilnickou)
b) teze nastaveného zrcadla (reflexe) – v kulturních produktech se zrcadlí současné hodnotové představy společnosti – obsah vnímán jako substituce pohádek a mýtů
 
diskuse o eskapismu
-  mediální obsahy přispívají ke stabilitě společnosti tím, že umožňují únik z každodennosti do světa snů
 
Teorie masových médií
-  první průkopníci, první vlivní mediální teoretici– Kanaďané Harold Innis a Marshall McLuhan
 
Innis
-  různé typy sdělovacích prostředků výrazně ovlivňují organizaci různých forem společnosti (papyrus, kamenné destičky)
 
McLuhan
-  povaha sdělovacích prostředků existujících v určité společnosti ovlivňuje její strukturu daleko více než obsah zpráv či sdělení, jež jsou těmito médii přenášena (kniha × televizní kultura)
-  elektronická média vytváří globální vesnici - lidé sledují po celém světě vývoj hlavních událostí a stávají se tak všichni jejich spoluúčastníky (sledují tytéž zprávy)
 
Habermas (Německo) - spojen s „frankfurtskou školou“
-  obšírně zkoumala to, co nazvala kulturním průmyslem (zábavní průmysl filmu, televize, populární hudby, rozhlasu, novin a časopisů)

šíření nenáročných a standardizovaných produktů kulturního průmyslu ohrožuje schopnost kritického a nezávislého uvažování jedince - umění mizí a nastupuje komercializace
-  sledoval vznik a následný rozklad veřejné sféry

= oblast veřejné debaty, v níž lze diskutovat o otázkách obecného zájmu a vytvářet si na ně názory)
-  původně se vyvíjela v salonech a kavárnách - salony měly životodárný vliv na počátky rozvoj demokracie, neboť přinesly myšlenku řešení politických problémů prostřednictvím veřejné diskuse
-  rozvoj kulturního průmyslu v moderní společnosti demokratickou debatu spíše dusí - politiku režíruje parlament spolu s masmédii, zatímco komerční zájmy vítězí nad veřejnými
-  veřejné mínění se nevytváří v otevřené a racionální diskusi, ale pomocí manipulace a ovládání (např. prostřednictvím reklamy)
 
Jean Baudrillard (Francie)
-  televize nám svět nejen „reprezentuje“, ale také definuje, jaký tento svět doopravdy je
hyperreálný svět - sled obrazů na televizních obrazovkách celého světa, jenž definuje určitou událost jako „globální událost“ ( např. Simpsonův proces, konflikt v Perském zálivu v r.1991 (válka mediálního věku, televizní podívaná)
-   v době všudypřítomných masových médií vzniká nová realita (hyperrealita), která je vytvářena prolínáním lidského chování a mediálních vjemů
simulakra – svět hyperreality se skládá z mediálních jevů odvozující svůj smysl od jiných vjemů a tudíž nezakotvených ve vnější realitě
 
John Thompson
-  zabývá se vztahem mezi sdělovacími prostředky a rozvojem průmyslových společností
-  moderní masová média nám neodnímají možnost kritického uvažování, navíc nám poskytují mnoho forem informací, k nimž bychom dříve neměli přístup
 
vychází z rozdílu mezi 3 typy interakcí
a) interakce tváří v tvář – obsahuje řadu vodítek umožňující pochopit, co říkají ti druzí (rozhovor dvou lidí na večírku)
b) zprostředkovaná interakce - je využita nějaká sdělovací technika (dopis, telefon, e-mail)

přesahuje kontext běžné interakce tváří v tvář – neobsahuje takovou škálu vodítek
c) kvazi-interakce - má monologický charakter, lidé sledující pořad jej mohou komentovat, ale obrazovka na jejich výroky samozřejmě nereaguje
-  v našem životě se uplatňuje kombinace všech tří interakcí (nepřevažuje třetí typ – Baudrillard)
 
ideologie a média
ideologie – vliv idejí na názory a činy lidí
a) neutrální koncepce – nazývají určité jevy ideologiemi, aniž by tím naznačovaly, že proto nutně musí být spojené se zájmy určité skupiny
b) negativní koncepce – kriticky používají termín ideologie, odsuzují jej
-  ideologií se používá k zakrývání, obhajobě nebo ospravedlňování zájmů dominantních skupin
-  masové sdělovací prostředky rozšiřují pole působnosti ideologií v moderní společnosti
 
Multimédia
-  to co lidé dělají je ovlivněno novými komunikačními technologiemi založenými na počítačích
 
4 trendy vývoje:
a) stálé zlepšování výkonnosti počítačů spolu s jejich klesající cenou
b) digitalizace dat (nezbytná pro integraci počítačů s telekomunikační technikou)
c) rozvoj satelitní komunikace
d) rozvoj optických vláken
 
-  jejich základem je digitalizace a rychlost
-  několik médií, vyžadující různé technologie (vizuální a zvuková) se může kombinovat v jediném médiu

informační dálnice
-  osobní počítač bude také televizorem, elektronickou vstupní branou pro telefon a i kabelové a televizní vysílání
-  digitalizace umožní i rozvoj interaktivních médií, poskytujících účastníkovi možnost se aktivně účastnit toho, co právě vidí nebo slyší, anebo to ovlivňovat
-  současné 4 nezávislé elektronické cesty (telefon, pozemní vysílání, kabelová a satelitní televize) budou mít jediný kabel (počítač-televizor)
-  interaktivní technologie pojem vzdálenosti úplně ruší
 
internet
-  globální síť, obepínající celou planetu, která nepatří žádnému jedinci ani společnosti
-  zrodil se v americkém Pentagonu r.1969 – pro sdílení nákladného vybavení
-  dodatečně tvůrci vymysleli způsob posílání vzkazů elektronickou poštou
-  byl využíván na univerzitách a ve výzkumných laboratořích
-  s přibýváním domácích počítačů se začal šířit i mimo akademickou půdu
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Spoločenské vedy » Psychológia

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.025