Masová média a masová komunikace

Masová média a masová komunikace

masová média

– hromadné sdělovací prostředky

– televize, videohry, noviny, časopisy, filmy, reklama, videa, kompaktní přehrávače...

– významným způsobem formují naše zkušenosti a veřejné mínění

– jsou přístupovou cestou ke znalostem

noviny

– vyvinuly se z pamfletů a informačních letáků v 18.st.

– deníky se objevily na konci 19.st.

– zprávy a reklama se vyvíjely souběžně

– USA byly průkopníky levného denního tisku – nejdříve v New Yorku

v USA nikdy nevznikly žádné celostátní noviny

– prestižní noviny: New York Times a londýnské The Times (Independent, Today)

– nejprodávanější noviny se staly mocnou politickou silou

– jejich význam začal klesat s rozvojem rozhlasu a především televize

– vydávání novin – v mnoha zemích je vlastnictví denního tisku soustředěno v rukou několika velkých korporací („tiskoví baroni“)

– v USA se vydávání místního tisku stalo monopolní záležitostí

– deníky často vycházejí z odlišných politických pozic

– někdy se státy snaží vynutit si v tisku politickou rovnováhu

televize

– rostoucí vliv televize, používání videorekordérů

– nové formy sociálního chování a zvyků založeného na videohrách

– veřejnoprávní televize – financována z poplatků za televizory, podílí se stát

– komerční televize – financovány z reklamy – poplatky za reklamu určovány sledovaností

– rozmach satelitní a kabelové televize – s jejich postupným prosazováním (na úkor tradičních kanálů) vlády ztrácejí plnou kontrolu nad obsahem vysílání

vliv televizních programů na naše jednání – výzkumy

– soustřeďuje se především na děti – vlivy v procesu socializace

– týkají se obvykle tří oblastí

a) působení televize na výskyt násilí a zločinu

b) povah televizních zpráv

c) role televize ve společenském a kulturním životě

televizní zprávy

– obvykle hlavní zdroj informací o světě

– výzkum Glasgowská skupina – Špatné zprávy

– tvůrci zpravodajství jsou vlastně „strážnými“, kteří rozhodují o tom, co do zpráv vpustí (určují, o čem se veřejnost vůbec dozví

– názory tvůrců televizního zpravodajství odrážejí postoje dominantních skupin ve společnosti

– je obtížné definovat, kdy je zpravodajství objektivní – zprávy nejsou nikdy pouhým popisem toho, co se dané dne či týdne skutečně stalo

televize a násilí

– programy pro děti jsou násilnější, přestože se v nich tak často nezabíjí (kreslené filmy)

– je sporné, zda násilí zobrazené v televizi přímo povzbuzuje násilnické sklony u těch, kdo je sledují (obvykle ústředním tématem spravedlnost a trest – diváci mohou být ovlivněni spíš morálním poselstvím)

– cílem televizní produkce je televizní odbyt – získání co nejširšího publika při nejnižších výrobních nákladech programů – násilné programy (není důkaz že by obliba pořadů souvisela s násilím v nich – ale odchýlit se je příliš velké riziko)

reklama – prostředek podpory odbytu

– = zájmově vázaná informace podniku, jejímž prostřednictvím se výrobce pokouší vyvolat, udržet nebo zvýšit poptávku po zboží, aniž by změnil cenu, technickou kvalitu či nabízené množství

– vnesením úsilí o zisk do kulturní produkce, splývá reklama s kulturou (Habermas, Adorno…)

zásadní význam masových médií pro manipulaci s potřebami lidí
funkce masové kultury je v příspěvku k udržení stability systému

– potlačování kritického individuálního myšlení, vytváření falešných potřeb
dva typy manipulace

a) určité elity okupují masová média

b) na základě mechanismů tržního hospodářství je vyráběna apolitická masová kultura
násilí v médiích může mít manipulativní aspekty

a) brutální programy jsou integračními obsahy bez kritiky stávajících sociálních

a politických poměrů

b) schází zařazení individuálních osudů do společenského rámce

c) díky mnoha dobrodružným a akčním pořadům se politicky relevantní informace stává kvantitativně bezvýznamných

d) hranice mezi informací a zábavou se stále více stírají

vztah mezi kulturními produkty a společností kde vznikají

a) teze kontroly – náplň médií formuje a mění společnost (zobrazované násilí mění společnost v násilnickou)

b) teze nastaveného zrcadla (reflexe) – v kulturních produktech se zrcadlí současné hodnotové představy společnosti – obsah vnímán jako substituce pohádek a mýtů

diskuse o eskapismu

– mediální obsahy přispívají ke stabilitě společnosti tím, že umožňují únik z každodennosti do světa snů

Teorie masových médií

– první průkopníci, první vlivní mediální teoretici– Kanaďané Harold Innis a Marshall McLuhan

Innis

– různé typy sdělovacích prostředků výrazně ovlivňují organizaci různých forem společnosti (papyrus, kamenné destičky)

McLuhan

– povaha sdělovacích prostředků existujících v určité společnosti ovlivňuje její strukturu daleko více než obsah zpráv či sdělení, jež jsou těmito médii přenášena (kniha × televizní kultura)

– elektronická média vytváří globální vesnici – lidé sledují po celém světě vývoj hlavních událostí a stávají se tak všichni jejich spoluúčastníky (sledují tytéž zprávy)

Habermas (Německo) – spojen s „frankfurtskou školou“

– obšírně zkoumala to, co nazvala kulturním průmyslem (zábavní průmysl filmu, televize, populární hudby, rozhlasu, novin a časopisů)

šíření nenáročných a standardizovaných produktů kulturního průmyslu ohrožuje schopnost kritického a nezávislého uvažování jedince – umění mizí a nastupuje komercializace

– sledoval vznik a následný rozklad veřejné sféry

= oblast veřejné debaty, v níž lze diskutovat o otázkách obecného zájmu a vytvářet si na ně názory)

– původně se vyvíjela v salonech a kavárnách – salony měly životodárný vliv na počátky rozvoj demokracie, neboť přinesly myšlenku řešení politických problémů prostřednictvím veřejné diskuse

– rozvoj kulturního průmyslu v moderní společnosti demokratickou debatu spíše dusí – politiku režíruje parlament spolu s masmédii, zatímco komerční zájmy vítězí nad veřejnými

– veřejné mínění se nevytváří v otevřené a racionální diskusi, ale pomocí manipulace a ovládání (např. prostřednictvím reklamy)

Jean Baudrillard (Francie)

– televize nám svět nejen „reprezentuje“, ale také definuje, jaký tento svět doopravdy je

– hyperreálný svět – sled obrazů na televizních obrazovkách celého světa, jenž definuje určitou událost jako „globální událost“ ( např. Simpsonův proces, konflikt v Perském zálivu v r.1991 (válka mediálního věku, televizní podívaná)

– v době všudypřítomných masových médií vzniká nová realita (hyperrealita), která je vytvářena prolínáním lidského chování a mediálních vjemů

– simulakra – svět hyperreality se skládá z mediálních jevů odvozující svůj smysl od jiných vjemů a tudíž nezakotvených ve vnější realitě

John Thompson

– zabývá se vztahem mezi sdělovacími prostředky a rozvojem průmyslových společností

– moderní masová média nám neodnímají možnost kritického uvažování, navíc nám poskytují mnoho forem informací, k nimž bychom dříve neměli přístup

vychází z rozdílu mezi 3 typy interakcí

a) interakce tváří v tvář – obsahuje řadu vodítek umožňující pochopit, co říkají ti druzí (rozhovor dvou lidí na večírku)

b) zprostředkovaná interakce – je využita nějaká sdělovací technika (dopis, telefon, e-mail)

přesahuje kontext běžné interakce tváří v tvář – neobsahuje takovou škálu vodítek

c) kvazi-interakce – má monologický charakter, lidé sledující pořad jej mohou komentovat, ale obrazovka na jejich výroky samozřejmě nereaguje

– v našem životě se uplatňuje kombinace všech tří interakcí (nepřevažuje třetí typ – Baudrillard)

ideologie a média

ideologie – vliv idejí na názory a činy lidí

a) neutrální koncepce – nazývají určité jevy ideologiemi, aniž by tím naznačovaly, že proto nutně musí být spojené se zájmy určité skupiny

b) negativní koncepce – kriticky používají termín ideologie, odsuzují jej

– ideologií se používá k zakrývání, obhajobě nebo ospravedlňování zájmů dominantních skupin

– masové sdělovací prostředky rozšiřují pole působnosti ideologií v moderní společnosti

Multimédia

– to co lidé dělají je ovlivněno novými komunikačními technologiemi založenými na počítačích

4 trendy vývoje:

a) stálé zlepšování výkonnosti počítačů spolu s jejich klesající cenou

b) digitalizace dat (nezbytná pro integraci počítačů s telekomunikační technikou)

c) rozvoj satelitní komunikace

d) rozvoj optických vláken

– jejich základem je digitalizace a rychlost

– několik médií, vyžadující různé technologie (vizuální a zvuková) se může kombinovat v jediném médiu

informační dálnice

– osobní počítač bude také televizorem, elektronickou vstupní branou pro telefon a i kabelové a televizní vysílání

– digitalizace umožní i rozvoj interaktivních médií, poskytujících účastníkovi možnost se aktivně účastnit toho, co právě vidí nebo slyší, anebo to ovlivňovat

– současné 4 nezávislé elektronické cesty (telefon, pozemní vysílání, kabelová a satelitní televize) budou mít jediný kabel (počítač-televizor)

– interaktivní technologie pojem vzdálenosti úplně ruší

internet

– globální síť, obepínající celou planetu, která nepatří žádnému jedinci ani společnosti

– zrodil se v americkém Pentagonu r.1969 – pro sdílení nákladného vybavení

– dodatečně tvůrci vymysleli způsob posílání vzkazů elektronickou poštou

– byl využíván na univerzitách a ve výzkumných laboratořích

– s přibýváním domácích počítačů se začal šířit i mimo akademickou půdu