Všeobecná psychológia

Spoločenské vedy » Psychológia

Autor: studak
Typ práce: Referát
Dátum: 24.01.2012
Jazyk: Slovenčina
Rozsah: 2 656 slov
Počet zobrazení: 5 512
Tlačení: 423
Uložení: 462
Všeobecná psychológia

Historie psychologie :
Psyché (duše) – původně znamená dech
 
Starořečtí myslitelé :
- Pythagoras (580 – 500p.n.l) : duše je nehmotná a nesmrtelná samostatná substance, která nepodléhá přírodním zákonům
- Thales z Milétu, Empedokles, Demokritos (460 360 p.n.l) : duše je nejjemnější, která je rozptýlená po celém těle, ale i mimo něj
- Platón (427 347 p.n.l) : vedle světa ideí, hmoty a svět hvězd má svoje osobité místo svět duší lidí, zvířat a rostlin
- Aristoteles (384 – 322 p.n.l) : duše je ve všech tělech, ale není tělesná
 
16. – 17. století :
- Descartes (1596 – 1650) : duše je principem vědomí a ne principem života
- John Locke (1632 – 1704) : za východisko duševní činnosti pokládal zkušenost, byl zakladatelem empirické psychologie, jako první použil termín psychologie
 
18.století :
- Condillac (1715 – 1790) : odvozuje celý psychický život ze smyslové činnosti – senzualistické učení
 
19. – 20.století :
- období experimentální psychologie
- Wundt : založil první psychologické laboratorium v Lipsku v roce 1879
- Besel : měří rozdíly reagování a matematicky je formuluje
- Pavlov : podmíněné a nepodmíněné reflexy
 
Hlavní směry v současné psychologii :
-  psychoanalýza (freudismus)
-  neopsychoanalýza
-  behavioralismus
-  neobehaviorizmus
-  tvarová psychologie
-  dialekticko – materialistická psychologie
-  humanistická psychologie
-  existenční psychologie
-  kognitivní psychologie
-  diskursivní psychologie
-  transpersonální psychologie
 
Psychoanalýza :
-  hloubková psychologie
-  duševní život člověka vysvětluje jako výraz jeho nevědomích či podvědomích procesů
-  to co řídí lidský život : libido (pud člověka) a thanatos (pud smrti)
-  na Freuda navázal Adler, který se domníval, že jednotlivec v procesu svého vývoje prožívá komplex méněcennosti
-  východiskovou silou při překonávání  tohoto komplexu je touha po moci
-  na Freda navázal také Jung, který se domníval, že neurózy jsou důsledkem všeobecné nevyrovnanosti osobnosti; byl zakladatelem analytické psychoanalýzy
 
Neopsychoanalýza :
-  jde o revidovanou klasickou psychoanalýzu
-  rozvinula se po Freudově smrti
-  představitelé : Horneyová, Fromm, Sullivan, Freudově…
-  neopsychoanalytici připisují větší význam vlivu kultury a mezilidských vztahů než sexuality
 
Behaviorizmus :
-  podle nich je možné všechno správné vysvětlit principy učení
-  na psychiku člověka se dívali jen jako na černou skříňku (black box), protože nevidíme to, co se nám děje v hlavách
-  tvrdili, že změnami vnějších podnětů je možno vytvořit člověka : libovolného založení a libovolnými standardy chování
 
Neohehaviorizmus :
-  pokusil se o spojení behavioristických principů se soustavou introspektální psychologie
-  představiteli byli : Tolman, Skinner…
-  zavedli pojem vmedzerená premenná a popsali ho na schématu :
 S (stimul) – O (organismus) – R (reakce)
  -  je to poměrně složitý psychologický směr
  -  má tendenci se spojovat s jinými psychologickými směry (např. s tvarovou psychologií)
  -  vznikly např. : sociální neobehaviorizmus
biobehaviorizmus
teorie rolového konání
teorie učení
 
Tvarová (gestapy) psychologie :
-  gestalt = tvar jakéhosi útvaru
-  zakladatelem byl Wertheimer
-  dalšími představiteli byli Koffka, Köhler, Rubin, Katz, Lewin…
-  mezi základní pojmy tvarové psychologie patří - tvar (celek)
-  tvrdí, že vněm je vždy tvarem (celkem)
-  zkoumali vnímání … v problematice vnímání zavedli pojem ,,diferenciace“
-  diferenciace (podle nich) je proces vytřídění  (diferenciace) - tvaru oproti pozadí a tedy v souvislosti s osobností člověka tvrdí, že : nejdříve objekt diferencujeme, potom ho vyzdvihneme nad tvar a potom může začít vnímání a za ním je i jednání
-  zkoumali paměť …. v problematice paměti tvrdili, že - základem zapamatování je vrývání stop do naší CNS
-  zkoumali myšlení …. v problematice myšlení zavedli pojem ,,vhled“, je to podle nich ,,náhlé pochopení podstatných vztahů mezi předměty a jevy (podobný ,,aha“ efektu)

Dialekticko - materialistická psychologie :
-  chápe psychiku člověka závislou na hmotě a prostředí
-  představiteli jsou např.: Rubinštejn, který tvrdí, že vnější příčiny se lomí přes vnitřní podmínky
Vygotskij : teorie psychických funkcí : - princip determinismu
  (jsme determinováni)
 - princip samoregulace
  (psych.samoregulace)
 - princip odrazu
( psychika je odrazem
   objekt. reality)
 
Humanistická psychologie :
-  člověk je charakterizován jako :
  ▪ celistvá, unikátní osobnost
  ▪ s celým komplexem její vnitřní zkušenosti
  ▪ a v permanentní sebeaktualizaci
-  představiteli jsou Maslow, Rogers a věnují pozornost otázkám : plného zdraví člověka, procesu sebeaktualizace a seberealizace člověka
-  Rogers dále tvrdí, že člověk má tzv. já (self) - jako uvědomění vnímání sebe, zdůrazňuje jeho jednotu a jedinečnost
-  je hluboce přesvědčený, že každý člověk se může ve vhodném prostředí celkem přirozeně rozvíjet jako zdravá, zralá a společensky konstruktivní osobnost
-  humanističtí psychologové tvrdí, že lidé jsou si rovni
 
Existenciální psychologie :
-  vychází z existencionalismu :
▪ existence člověka je jedinou realitou
▪ toleruje rozmanitost názorů (od optimistických až po zoufalé a tragicé)
▪ lidská existence v životě je křehká a když si jí člověk uvědomí, tak prožívá existenciální úzkost
-  zakladatelem byl Frankl, který tvrdil, že lidská povaha má dimenzi fyziologickou, psychologickou a noologickou
-  další závažná otázka, kterou nastolily, byla otázka hledání smyslu života
 
Kognitivní psychologie
-  kognicie : (podle nich) jsou procesy, které přetvářejí, redukují, uchovávají, obnovují a používají senzorické informace i tedy, když tyto procesy fungují bez relativního stimulu
-  zakladatelé : Bruner, Miller, Johnson-Laird
-  zkoumali složitý proces psychických funkcí a procesů
 
Diskursivní psychologie :
-  diskursivní psychologie se orientuje na činnost jakou je mluvení a psaní
-  zakladateli byli : Harré a Gillet
-  rozlišují diskurz : - veřejný a nebo soukromý
- interpersonální diskurzy (ty, které používá společnost)
- do diskuze zasahují emoce, rozhodnutí, postoje
 
Transpersonální psychologie :
-  věnuje se rozšířenému vědomí a nebo duchovnu
-  představiteli jsou Tart (mimo jiné tvrdil, že transpersonální psychologie má studovat rozšířené vědomí, které popisují různé spirituální nebo esoterické psychologie
-  předmětem transpersonálních psychologů je studium čehosi, co přesahuje individuální existenci jednotlivců, tedy jeho psychiku
 
Systém psychologických věd :
-  v celé historii až do dnes byl velký zájem o člověka a jeho psychiku
-  psychologie se ve svojí historii rozrostla tak, hovoříme o systému psychologických věd
-  je to teoreticko-praktická disciplína a dělí se na : - základní psychologické disciplíny
- speciální psychologické disciplíny
- aplikované psychologické disciplíny
- některé ze základních psychologických disciplín :
▪ všeobecná psychologie
▪ ontogenetická psychologie
▪ biopsychologie
▪ sociální psychologie
▪ psychologie osobnosti
▪ psychologická metodika
▪ atd.
 
-  některé ze speciální psychologických disciplín :
▪ zoopsychologie
▪ psychofyzika
▪ psychofyziologie
▪ diferenciální psychologie
▪ psychometrika
▪ matematická psychologie
▪ informační psychologie
▪ psycholingvistika a psychologie řeči
▪ atd.
 
- některé z aplikovaných psychologických disciplín :
▪ pedagogická psychologie
▪ psychologie práce
▪ inženýrská psychologie
▪ poradenská psychologie
▪ zdravotnická a klinická psychologie
▪ psychologie trhu
▪ psychologie sportu
▪ letecká psychologie
▪ atd.
 
Předmět psychologie :
-  existují různé přístupy k předmětu psychologie
→ fenomenologické přístupy : tvrdí, že podstatné jsou vnitřní stavy (pohled do sebe) - prožívání
→ behaviorální přístupy : tvrdí, že podstatné je vnější pozorovatelné a měřitelné reagování člověka (pohled ven) - chování
-  předmětem psychologie je prožívání a chování
Ontogeneze psychiky :
-  socializace : ▪ vývin jedince probíhá v určitých společenských podmínkách
▪ interiorizuje (zvnitřňuje) si vědomosti, postoje, normy, zvyky, apod.
v daném společenském prostředí
-  individualizace : ▪ člověk se postupně ve svém vývinu sává sám sebou
▪ vytváří si vlastní hierarchie hodnot
 
Determinanty vývinu :
biologické : zděděné a vrozené
psychické : vlastní aktivita
sociální : rodina, škola…
technické : technické prostředí kolem nás
 
Vývojová stádia :
-  dětství : od 0 do 20 - 22 let
-  dospělost : od 20 - 22 let do 60 - 65 let
-  staroba : od 60 - 65 let do konce života
 
 Dětství :
◦ novorozenecké období (0 - 1 rok)
◦ mladší předškolní věk (1 - 3 roky)
◦ starší předškolní věk (3 - 6 let)
◦ mladší školní věk (6 - 11 až 12 let)
◦ střední školní věk (11 - 12 let až 15 let) - puberta
◦ starší školní věk (15 let až dospělost) - adolescence
 
Dospělost :
◦ první fáze (od 20 - 22 let do 32 let)
◦ druhá fáze (32 - 44 let)
◦ třetí fáze (44 - 60 let)
 
Staroba :
◦ první stádium : adaptace na důchodový věk
◦ druhé stádium …
 
 
Poznávací (kognitivní) funkce
-  pocit
-  dolní podnětový práh
-  podprahové podněty
-  horní podnětový práh
-  nadprahové podněty
 
Sluch : dolní podnětový práh 16Hz (pod 16Hz - podprahové vnímání → infrazvuk)
horní podnětový práh 20 000 Hz (nad 20 000 - nadprahové podněty → ultrazvuk)
Zrak : podprah. → infračervené záření
nadprah. → ultrafialové záření

Analyzátory :
-  vnější :
▪ dálkové : sluchový, čichový, bolesti, zrakový
▪ dotykové : chuťový, hmatový, tlakový, tepelný, bolesti
-  vnitřní :
▪ lokoanalyzátory : pohyb, rovnováha, poloha
▪ visceroanalyzátory : trávení, dýchání, krevní oběh, vylučování, sexuální, bolesti
 
Pocity :
zrakové :
▪ elektromagnetické vlny od 390 do 760 nm
▪ světelné spektrum
▪ vlastnosti pociťování barev : sytost, jasnost, barva
sluchové :
▪ vlnění vzduchu od 16 do 20 000 Hz
▪ rozlišujeme - nepravidelné a pravidelné chvění těles
▪ vlastnosti zvuků : výška, síla, barva
čichové :
▪ vůně
▪ zápachy
chuťové :
▪ sladká
▪ slaná
▪ hořká
▪ kyselá
bolest :
▪ bodavá
▪ nárazová
▪ palčivá
▪ tupá
▪ útrobní ….
hmatové :
▪ ruka + koordinace zrakem
orgánové :
▪ trávení
▪ vylučování
▪ dýchání
▪ krevní tlak
▪ rozmnožování
 
Vjem : soubor pocitů ( z jednoho nebo více analyzátorů)

Druhy vnímání :
vnímání tvaru :  vnímáme zrakovými a hmatovými analyzátory
vnímání prostoru a vzdálenosti předmětů : zrakem, sluchem, kinetickými orgány
 
předmět a pozadí :
- senzorické pole : část pole, kterou vnímáme
-  předmět - je to na co soustředíme naše vnímání
-  pozadí - tvoří všechny ostatní předměty, které však při vnímání ustupují do pozadí
vnímání času :
-  čas fyzikální - chronologie vymezená v určitých jednotkách (sekundy, minuty…)
-  čas psychologický - má individuální dimenze
-  vnímáme časovou následnost - postupné změny na lidech, předmětech a jevech
-  trvání času : dlouhé (pokud nás něco nebaví, je to nezajímavé), krátké (pokud je něco zajímavé)
-  orientace v čase : člověk se orientuje pomocí určité časové škály (den, týden, měsíc…)
iluze a geometricko optické klamy :
-  iluze : vjemy zkreslené představami (záměna zvuku vysavače za telefon, geometricko-optické zrakové klamy)
  → sociální vnímání :
-  vnímání jiných lidí
-  vnímání sociálních situací
 
Výběrovost vnímání :
-  spočívá v tom, že dáváme přednost jednomu objektu (objektům) před jinými
-  je determinována : osobitostí podnětů a vztahem člověka k působícím podnětům
 
Představy a fantazie :
-  jsou takové obrazy předmětů a nebo procesů a nebo jejich jednotlivých vlastností, které v daném momentě nevnímáme
-  prožíváme při nich podobné stavy jako při vnímání
-  nemají takovou míru názornosti
-  souvisí s myšlením a city
druhy představ : ▪ jedinečné : představa konkrétního člověka, věci…
  ▪ všeobecné : představa např. stromu …
typy představ : ▪ zrakové
  ▪ sluchové
  ▪ pohybové
-  lidé mohou mít zrakové, sluchové, pohybové nebo smíšené typy představ
fantazijní představy : jsou to takové představy, které člověk předtím nevnímal a které nebyly zatím předmětem jeho psychického života (často bývají neskutečné)
-  s představami souvisí tvořiví proces
→  fáze tvořivého procesu : ▪ přípravná (uvědomění si problému)
▪ inkubační (studium problematiky)
▪ iluminační (,,aha“-efekt)
   ▪ verifikační (ověření výsledků)
-  při představách opětovně vnímáme prožíváme to co jsme vnímali : pozitivní city (radostné události) a nebo negativní city (stresové situace, trauma…)
 
PAMĚŤ :
-  proces zapamatování ještě není úplně objasněný
-  existuje více teorií paměti : ▪ biologická
  ▪ biofyzikální
  ▪ biochemická
-  druhy paměti podle Guilforda : ▪ vizuální
   ▪ auditivní
▪ paměť na idey
  ▪ paměť na významy
  ▪ paměť na časové uspořádání
→  procesy paměti : ▪ zapamatování si
  ▪ podržení
  ▪ vybavování
  ▪ zapomínání
 
MYŠLENÍ A ŘEČ :
→ myšlení je nejvyšším stupněm poznávacích procesů
-  myšlení nám umožňuje poznat to, co jsme bezprostředně nepozorovali
-  člověk myšlením poznává podstatné vlastnosti a vztahy jevů
-  myšlením můžeme částečně i předvídat
 
  → myšlenkové operace : ▪ analýza : rozdělení poznávaného jevu na různé části a komponenty
syntéza : je to myšlenkové spojování částí do celku
porovnávání : zjišťování podobnosti a nebo shodnosti a odlišnosti
abstrakce : vyčlenění podstatných a všeobecných vlastností
konkretizace : vyhledávání konkrétního prvku v dané třídě
formy myšlení : ▪ pojem : základní forma lidského myšlení
soud : vyjadřuje vztah mezi dvěma soudy
úsudek : vyjadřuje vztah mezi dvěma a nebo více soudy
druhy myšlení : ▪ názorně - aktivní : nejdřív praxe potom teorie
názorně - obrazné : úzce souvisí s obrazovými představami
abstraktní : pracuje s pojmy a symboly
osobitost myšlení : ▪ samostatnost : určitá dávka kritičnosti
  ▪ pružnost : schopnost měnit způsob řešení
  ▪ bystrost : rychlost
  ▪ hloubka : vnikání do podstaty
  ▪ důslednost : zachování logického pořádku
 
INTELIGENCE :
-  existuje mnoho definicí inteligence, avšak ani jedna přesně nevystihuje to, co ve skutečnosti inteligence je
-  jeden z mnoha autorů definice - Sanford - to vyřešil ,,šalamounsky“ a řekl : ,,Inteligence je to co měří testy inteligence“
druhy inteligence : ▪ abstraktivní : symboly…
  ▪ mechanická : pohotové používání různých nástrojů
  ▪ sociální : taktnost, empatie…
  ▪ fluidní : vrozená, víc závislá na vrozených danostech
  ▪ krystalická : víc závislá na sociálně kulturní stimulaci
 
ŘEČ :
→ vnější : ▪ mluvená
  ▪ psaná
→ vnitřní : ▪ je to myšlenková činnost
  ▪ je stručná
 
POZORNOST :
-  je to významná biologická funkce
-  mnozí autoři jí zařazují mezi kognitivní procesy
-  vyznačuje se zaměřeností a soustředěností
-  je to orientační reakce organismu
pozornost - orientační reakce :
-  hraje důležitou roli při identifikaci významnosti podnětů
◦ senzorické : příprava receptorů : např. rozšíření zornic
◦ motorické :  např. otočení hlavy po směru působení podnětu
◦ vegetativní : např. rozšíření cév, zvýšení svalového napětí…
◦ behaviorální : přerušení nynější aktivity a příprava na akci
druhy pozornosti :
úmyslná pozornost : souvisí se zřetelnějším uvědomováním a souvisí s motivy osobnosti a
  jejími cíly, vznikla ze spontánní neúmyslné pozornosti
neúmyslná pozornost : mimovolná, některé podněty můžou ovládnout naší pozornost a na určitý čas jí na sebe připoutat
kvalita pozornosti : je podmíněná : aktivací mozkové kůry, závisí na souhře různých funkcí celého mozku a proto je citlivá a zranitelná na nejrůznější zátěžové vlivy
vlastnosti pozornosti :
▪ koncentrovanost : soustředění
▪ intenzita : zaujatost nějakým problémem
▪ rozdělení pozornosti : jistý počet objektů, které se současně udržují v pozornosti
▪ výběrovost : selektivnost
▪ stálost (tetanie) : trvání pozornosti
▪ fluktuace : výkyvy pozornosti např. vzhledem na únavu
→ vnitřní činitele pozornosti :
▪ celkový tělesný stav
▪ psychické stavy a nálada
▪ zájmy
▪ očekávání a zaměřenost
 
CITY A EMOCE :
-  je to vztah člověka k světu, k tomu co dělá, k lidem, ke zvířatům, k předmětům apod.
-  city nevyvoláme vůlí a vědomím, ale prožíváme je a podléháme jim
-  někdy můžeme vnější projevy citů ovládnout
-  rozpoznáváme : ▪ citové reakce : strach, úžas, leknutí…
  ▪ citové vztahy : euforie, tréma…
  ▪ citové vztahy : láska, nenávist…
Bipolarita citů :
▫ příjemnost  -  nepříjemnost
  ▫ napětí - uvolnění
▫ vzrušení - uspokojení
 
-  vznik citů determinují :
▪ vnější podněty (práce, druh lidí, události…)
▪ vnitřní potřeby (uspokojování potřeb…)
 
-  projevy citů :
▪ v tělesných změnách (vegetativní reakce)
▪ mimika, pantomimika, gestikulace, řeč
▪ tremor (třes, chvění)
▪ afekt : silné, bouřlivě probíhající, ale poměrně krátce trvající emocionální vzplanutí
▪ nálada : trvalejší citový vztah, který dodává všem ostatním zážitkům člověka jisté zabarvení
▪ vášeň : je to silný, hluboký cit, který se zmocňuje celého člověka, jeho myšlenek i činnosti a zachvacuje celé chování
▪ strach : doprovází nás od narození a jeho zdrojem jsou situace, které způsobí nebezpečí
 
-  klasifikace citů :
▪ citové vztahy k mimolidským jevům ( ke zvířatům, předmětům, rostlinám, jevům…)
▪ mezilidské citové vztahy ( mezi mužem a ženou, mezi rodiči a dětmi, mezi sourozenci, vztahy k jiným lidem…)
▪ sebecity (sebeláska)
▪ estetické city (velmi složitá psychologická otázky a tyto souvisí s celou soustavou vztahů člověka ke skutečnosti)
▪ etické city (neubližování jiným lidem)
 
OSOBNOST :
-  pojem osobnost se používá v různých významech (např. vynikající nebo výrazný člověk…)
-  do psychologie byl pojem osobnost zavedený až začátkem minulého století
Determinanty osobnosti :
▪ psychologické
▪ biologické
▪ sociokulturní
▪ technické
 
Psychické determinanty :
-  každý psychologický proud chápe osobnost jinak
-  psychologie ve všeobecnosti chápe osobnost jako hypotetický konstrukt
-  podle Nekonečného (1998) tedy pojem osobnost v psychologii znamená : organizovaný, dynamický a interindividuálně odlišný celek psychologických dispozic determinujících průběh a projevy psychických projevů a reakcí
 
Biologické determinanty :
-  jejich souhrn se označuje jako konstituce : - zděděné uspořádání organismu
- vrozené uspořádání organismu
- jsou to reflexy, instinkty, sexualita …

Sociální determinanty :
-  byl zavedený pojem role – je to představa očekávání způsobu chování každého jednotlivce
-  s ohledem na roli  existuje např. : přebírání rolí, konflikt rolí, ztotožnění se s rolí…
 
Technické determinanty :
-  je to jakýkoliv předmět a nebo jev vytvořený člověkem (částečně i živočich nebo rostlina)
-  projevuje nejméně známek života, zaznamenává největší rozmach
-  lidstvo je od tohoto aspektu determinované
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Spoločenské vedy » Psychológia

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

0.020