Hrozný sen

Hrozný sen

Jednoho slunečného dne si pan Malina vesele vykračoval po ulici, když tu náhle frnk, nějaká černá šmouha se mu mihla těsně před nohama. Chvíli se zmateně rozhlížel. Už chtěl jít dál, ale najednou si všiml, že na něj zpoza plotu koukaly veliké zelené oči.

„Pardon“ ozvalo se tiše.
„Já jsem kocour Mňouk a nechtěl jsem vás vyděsit.“
„Jenom jsem se chtěl zeptat, kde tady v zchátralém domě bydlí pan Strašák?“
„Ano, ano, ten bydlí tady. Zrovna jste v jeho zahradě.“
„Super“ vykřikl Mňouk, „ten jeho dům chci prozkoumat. Určitě tam zase něco zažiju.“

Pana Malinu to taky zaujalo, tak se zeptal Mňouka: „Mňouku, můžu jít taky?“
Mňouk hned říkal, že jo, že bude rád, když bude mít nového kamaráda. Tak vyrazili do domu. Malina přelezl plot a běžel s Mňoukem do zchátralého domu. Když zvonili na zvonek, nikdo neotvíral.

Až pak si všimli nápisu na dveřích, že je na dovolené. Tak vylezli na strom a ze stromu rovnou do domu. Vypadalo to tam hrozně, samé pavučiny, nepořádek, roztrhané knihy. Když najednou Malinovi ťuká na záda a pak najednou je slyšet hrom a vykoukli hrozné oči a začaly blikat.

A najednou ležel v něčem měkkém. Otevřel oči a bylo tam světlo. Tak poznal svojí ložnici. Strašně se otřásl a šel si uvařit kafíčko a když někdy šel kolem toho domu, radši se na něj nekoukal (i když to byl sen).