Rodina, manželství, příbuzenství

Spoločenské vedy » Psychológia

Autor: oliverius
Typ práce: Referát
Dátum: 01.09.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 877 slov
Počet zobrazení: 9 448
Tlačení: 623
Uložení: 619
-  sociální mikroklima
-  základní prvek socializace
-  reprodukční biologická funkce
-  socioekonomická jednotka
 
rodina
-  skupina osob přímo spjatých příbuzenskými vztahy
-  dospělí členové – odpovědní za výchovu dětí
příbuzenství
-  vztah mezi jedinci
-  vzniká sňatkem n. pokrevními vazbami v otcovské n.mateřské linii
manželství
-  sociálně akceptovaný, posvěcený sexuální svazek mezi dvěma dospělými jednici
 
rodina × širší příbuzenství
 
rodina nukleárního typu
-  skládá se z dospělých a vlastních (nebo adoptovaných) dětí
rozšířená rodina
-  v jedné rodině žijí další blízcí příbuzní
 
-  klíčová role v procesu socializace
-  předávání návyků nutných pro život ve společnosti
-  vliv – trvalý, silný, účinný
-  silné intimní vztahy a emocionální vazby
-  biologická obnova populace
-  společensky legalizovaný pohlavní styk
 
ideální rodina
-  hodnoty charakterizující typ tradiční rodiny
-  jaká má být rodina podle našich představ
-  vzájemné chování jejích členů

- pospolitost, důvěra, společné pouto, závazek pomoci
-  vztah rodičů k dětem

- vzor lásky a péče, užívání síly a moci jen ve prospěch slabšího
-  vztah mezi manželi

- příklad komplementarity (doplňování)
-  vztah mezi sourozenci

- nesobecká spolupráce, spojování sil, solidarita
= pomyslná pravidla života ve vlastní skupině
 
pocit komunity, vlastní skupiny
-  její hranice – nutnost uhájit
-  nepřátelské mínění druhých – snaha o vyvrácení a obhajobu
 
rodina = soukromí
-  nepatří jen mě – je společné s několika bytostmi
intimita – vnitřní pouto
-  vnitřní sblížení, celou podstatou
-  základní vlastností – svobodné rozhodnutí
-  nemá žádnou vnější účelnost
základní vlastností rodinného společenství - jednota společenskosti a intimity
-  úměrné rozvíjení individuálního a sociálního prvku
 
člověk není dovršenou totalitou, dostačující si sám
-  obohacovat své bytí = rozšiřovat své vztahy k druhým
-  projevem: narodit se v rodině, založit rodinu
 
funkce výchovná
-  schopnost ke společenskému životu
-  předávání tradic, mravního odkazu, dědictví minulých generací
-  výchova pomocí – vytváření prostředí, udržování vztahů, pěstování mentality dítěte
-  paradox výchovy: používat donucení, aby sloužilo svobodě

správná výchova je kontradiktorní (odporující) = postupovat tak, aby se ten, kdo je vychováván, bez výchovy obešel
-  přenášení etických zásad a morálních pravidel
 
různé instituce manželství:
a) skupinové manželství = soužití skupiny mužů se skupinou žen
b) polyandrické manželství = soužití jedné ženy se skupinou mužů (spojeno s matrilinearitou)
c) polygamní manželství = jeden muž a několik žen (dodnes v Asii a Africe)
d) monogamní manželství = jeden muž a jedna žena (dnes nejrozšířenější)
 
definice manželství:
-  relativně trvalé soužití muže a ženy, které se neomezuje na soulož a trvá i po narození dítěte

instituce, které regulují výběr partnera
a) volba na základě tzv.romantické lásky
b) rodičovský výběr
-  hl. v privilegovaných n.majetných vrstvách společnosti
-  materiální a prestižní důvody
 
instituce:
-  výkupného za manželku
-  věno manželky
-  únos manželky
 
způsob označení příbuznosti: (dnes již většinou zaniklé)
a) patrilineární – uznává pouze příbuzné v mužské linii
b) matrilineární – pouze v ženské linii
 
exogamie = zákaz uzavírání manželství mezi členy skupiny
-  záleží na rozsahu skupiny, tudíž i na způsobu určování příbuznosti
-  snaha zabránit krvesmilstvu × udržet majetek rodiny
 
patrilokální × matrilokální rodiny
-  kterému manželovi je přikázáno přestěhovat se do obydlí druhého partnera
 
typy instituce:
a) patriarchální rodina
-  výlučná a neomezená moc otce
b) egalitární rodina
-  rozšířená v dnešních společnostech – emancipace žen
-  - žena má stejná práva s mužem při rozhodování o věcech rodiny
c) matriarchální rodina
-  matka je nejvyšší autorita a moc
-  nedokázaná teorie – pravděpodobně mylná interpretace matrilineární a matrilokální instituce
 
systém příbuzenství
-  systém sociálních pout, založených na genealogických vztahů z legalizovaného manželství
-  založení na uznávání sociálních vztahů mezi rodiči a dětmi (i adoptivními – právní poměr nahrazuje pokrevní příbuzenství)
 
příbuzenské svazky – spojením obou typů vznikají příbuzenské skupiny
a) pokrevní (otec a syn)
b) afinitní (manžel a manželka)
základní pravidla pro určení příbuzenského stupně
-  podle římského práva:

1.stupeň (otec se synem)
2.stupeň (bratr se sestrou)
3.stupeň (bratranec se sestřenicí)
 
rodina v minulosti
-  rodiny v průměru větší než dnes – ale převážně nukleární typu (ne rozšířené)
-  děti začínali brzo pracovat nebo odcházeli v mladém věku z domova
-  přes současnou vysokou rozvodovost – rodinné svazky v minulosti trvali ještě kratší dobu (vysoká úmrtnost – kojenci, ženy při porodu)
 
vývoj rodinného života v Evropě:
1.fáze
-  od 16. do pol.17.století
-  převládají nukleární rodiny žijící v poměrně malých domácnostech a současně udržující úzké vztahy se svou komunitou (včetně příbuzných)
-  prožitek citové blízkosti nebyl normou, lidé o něj neusilovali
-  volba partnera podřízena zájmům rodičů, příbuzných a obce
-  rodina byla navenek otevřenou, málo prestižní, neemotivní a autoritářská instituce

neměla dlouhého trvání – často zánik smrtí jednoho z partnerů, časný odchod dětí z domova
2.fáze
-  od pol.17. do poč.18.století
-  existovala převážně jen ve vyšších vrstvách
-  nukleární rodina – stále zřetelněji vymezená jednotka
-  rodinné vztahy se výrazněji odlišily od vazeb k ostatním příbuzným n.sousedům
-  důraz kladen na mateřskou a rodičovskou lásku, zvyšování autoritativní pravomoci otce
3.fáze
-  typ rodinného života známý ze současné západní společnosti
-  rodina spjatá úzkými citovými vazbami – domácnost se značnou mírou soukromí, soustředění na výchovu dětí, vytváření manželských vztahů na základě osobní volby
-  oddělení pracoviště a domova - rodina není místem hmotných statků, stává se místem spotřeby
 
vývoj ve světě
-  rozličné formy rodinného života
-  ve většině kultur – převládá rozšířená rodina
-  ale dochází i k rozsáhlým změnám

příčiny:

a) šíření západní kultury – představa romantické lásky

b) centralizace vládní moci – snaha vlád změnit tradiční způsoby chování (např.Čína)
tendence:
-  k osamostatnění rodin nukleárního typu – pokles významu rozšířených rodin
-  ke svobodné volbě partnera
-  uznávání práva žen na rozhodování ve věcech sňatku i v rodinných záležitostech
-  ubývání příbuzenských sňatků
-  prosazování větší míry sexuální svobody
-  rozšiřování práv dítěte
 
dnešní rodina v západní společnosti
-  monogamní (stanoveno zákonem)

ale díky vysoké rozvodovosti - sériová monogamie (možnost vystřídat několik manželských partnerů, ale ne současně)
-  představa romantické lásky – podmínkou – naturalizovanou (přirozená součást lidské existence)
patrilineární – děti dostávají jméno po otci, majetek se obvykle dědí v mužské linii
neolokalita – nově vytvořený manželský pár se stěhuje do nové domácnosti
 
alternativní formy rodinného života – variace
dnešní různorodost norem × jediná platná norma rodinného života
a) organizační
-  způsob rozdělování domácích povinností mezi jednotlivé členy, vztah k širšímu sociálnímu prostředí
-  př.tradiční rodina (muž živitel, žena hospodyně)

× dva zaměstnaní partneři; osamělé matky, otcové
b) kulturní
-  zvýšení kulturní rozmanitosti – vlivem přítomnosti etnických menšin n různých hnutí (feminismus)
c) třídní
-  trvají třídní rozdíly
d) životní dráhy
-  úplná rodina, vychovávání osamělou matkou, pak několik manželství - z každého dítě
e) věkových skupin
-  jednotlivé generace v rodinách
-  vazby mezi rodiči a prarodiči dnes slabší × více osob se dožívá vysokého věku – manželské páry tří generací
 
Rozvodovost
-  vývoj – směřování k usnadnění rozvodu
-  nejprve – manželství považováno za téměř nezrušitelné (jen ve výjimečných případech)¨
-  pak - rozvod na základě žaloby (kruté zacházení, opuštění partnera, nevěra)
-  od 60.let 20.st.- rozvody na základě vzájemné dohody
-  počet rozvodů není přímý ukazatel nespokojenosti s manželstvím
 
přibývání rozvodů – příčiny:
-  manželství dnes nesouvisí s potřebou předávat majetek a status s generace na generaci
-  roste nezávislost žen - manželství ztrácí úlohu nutného ekonomického partnerství
-  rozvod nepředstavuje sociální stigma
-  roste tendence hodnocené manželství podle míry osobního uspokojení
-  snaha o dosažení hodnotného a smysluplného vztahu
 
proces odpoutání = přechod od společného života k oddělenému
-  fyzickému rozhodu často předchází sociální separace – jeden z partnerů najde nový životní styl, nové zájmy, nové přátele
-  iniciátor – méně spokojen – někdy snaha změnit partnera - neúspěch – vidí vady vztahu a partnera (zrcadlový obraz zamilování)
-  rozchod neiniciuje jen jedna strana – někdy se i obrátí role
 
dopad rozvodu na děti
ovlivňující faktory:
-  věk dětí
-  intenzita předchozího konfliktu mezi rodiči
-  zda mají sourozence, prarodiče…
-  zda se pravidelně vídají s oběma rodiči
-  také sociální politika státu (tam kde je vytvořena spolehlivá sociální síť – méně negativních důsledků)
 
malé, ale trvalé rozdíly – statisticky
-  nižší sebevědomí, horší školní výsledky, častější střídání zaměstnání, vyšší pravděpodobnost, že vlastní manželství skončí rozvodem
 
osamělý rodič
-  obvykle ženy – je jim svěřena péče o děti
-  nutnost vyrovnat se s ekonomickými problémy i předsudky okolí
-  obvykle nedobrovolná situace (někdy ale i dobrovolné svobodné matky)
chybějící otec
-  ve 30.-70.letech – období chybějícího otce = otec je jediným živitelem a pracuje celý den, zatímco žena zůstává v domácnosti
-  dnes: otec který se s matkou rozvede a děti vidí zřídka nebo vůbec
-  považováno za příčinu sociálních problémů (růst kriminality, růst výdajů na sociální dávky)
 
druhé manželství
-  někteří lidé mladí a bezdětní
-  starší zpravidla přinášejí děti z předchozího manželství
-  s počtem rozvodů roste počet opakovaných sňatků - největší šanci uzavřít manželství mají osoby, které už jedním prošli
-  muži ochotnější k uzavírání nových sňatků než ženy
-  následná manželství – méně úspěšná než první - lidé kladou vyšší nároky, pokud se nesplní - méně obtížnější rozvést se znovu
 
nevlastní rodiče a děti
-  rodiny s nevlastními dětmi – považovány jen ty, v nichž žijí děti pohromadě s nevlastními rodiči
adopce (osvojení) dítěte = kompenzace chybějící biologické vazby, veřejným prohlášením dítěte za své

adoptivní rodiče mají zákonem stanovená práva a povinnosti × ostatní nevlastní rodiče – jejich vztah s nevlastními dětmi závisí na trvání manželství
-  problémy v rodinách s nevlastními dětmi - příčiny:
a) vliv vlastního rodiče
b) spolupráce s rozvedenými partnery skřípe
c) děti z různých rodin často různé návyky a představy o správném chování
-  vzniká nový typ příbuzenských vztahů
 
binukleární rodiny
-  tam, kde jsou děti, představují dvě domácnosti po rozvodu nadále jediný rodinný systém
-  možnost vzniku širokého spektra rodinných vazeb a jejích variací (kontakty s rodiči bývalého manžela)
-  manželství sice rozvodem zanikají, ale rodiny jako takové obvykle ne
 
Alternativy k manželství a rodině
-  pro lidi, kteří odmítají instituci rodiny
komuny
-  Oneida - vznik v pol.19.st. v USA (rozpadla se po 30 letech)

všichni muži byli manželi všech žen a všichni považováni za rodiče všech dětí
-  rozmanité formy v 60. letech

založeny na sexuální volnosti a kolektivní odpovědnosti za výchovu dětí
kibucy - izraelské komunity rodin a jedinců, které spolupracují na výchově dětí

každý funguje jako samostatná domácnost a za výchovu odpovídá celá komunita

původní záměr radikální: společné vlastnictví majetku a skupinová výchova dětí - ochrana před individualistickou a soutěživou povahou života
kohabitace
-  stav, kdy spolu dvojice partnerů žije v sexuálním vztahu, aniž jsou manželi - počet vzrůstá
-  experimentální stadium před vstupem do manželství = „manželství na zkoušku“
-  většinou mají v úmyslu se jednou oženit či provdat (ne však nutně za současného partnera)
-  obvykle si ponechávají oddělené finance
-  většina dvojic zůstává nadále spolu a téměř 2/3 jich vstoupily do manželství
-  někdy získávají právní status „druha/družky“ - v případě rozchodu mohou požadovat majetkové vyrovnání nebo placení výživného
homosexuální svazky
-  v některých zemích – možnost uzavřít registrované partnerství (nejde o plnoprávné sňatky)
-  netolerantní postoje ustupují - ochota soudů svěřovat dítě do opatrování lesbické matce
svobodní – samotní
-  příčiny, proč mnozí lidé žijí sami – v každé věkové kategorii to znamená něco jiného
-  trend k pozdějšímu uzavírání sňatků
-  rostoucí počet rozvodů
-  ambivalentní (dvojaké) pocity:

kariéra, větší míra svobody a nezávislosti × izolace a osamělost
-  tlak směřující k uzavření manželství je silnější než motivace k tomu, aby zůstali svobodní zastánci tradičních hodnot rodinného života × rostoucí rozmanitost
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Diskusia: Rodina, manželství, příbuzenství

Pridať nový komentár Celá diskusia (1) »


Odporúčame

Spoločenské vedy » Psychológia

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

0.018